Odmítají snad politici uznat příkoří, které bylo vůči krajanům spácháno? Odpověď je složitější, než by se mohlo po hlasování v parlamentu zdát. Hlasy z domova i ze zahraničí však varují: Tento problém není možné schovat do šuplíku, politování nad rozhodnutím poslanců už stačil například vyjádřit Helsinský výbor amerického Kongresu. "Byla to poslední šance, jak tento problém řešit. Mám dojem, že proces restitucí v této zemi skončil," komentuje současnou situaci Cyril Svoboda (KDUČSL). "Postoj sněmovny není jen obrazem vůle této politické reprezentace, ale obecné vůle v této zemi," dodává. Podobný názor má i poslanec ODS Marek Benda. "Myslím, že by šlo najít cestu k vyřešení tohoto problému. Ale upřímně řečeno, ve sněmovně chybí vůle tuto cestu hledat. Ti, kteří chtějí krajany odškodnit, jsou v menšině," přiznává Benda, z jehož následného vyjádření ovšem vyplývá, že ani on sám není o odškodnění zcela přesvědčen. "Já stesky krajanů chápu i nechápu. Každý z nich měl možnost získat občanství, kdo z nich se chtěl vrátit, kdo tady chtěl něco dělat, měl šanci," podotýká.
DVĚ PODMÍNKY ODŠKODNĚNÍ
Problém s majetkem krajanů měl jednou provždy vyřešit zákon o mimosoudních rehabilitacích, který v roce 1991 přijalo Federální shromáždění. Podle tohoto zákona měli nárok na svůj majetek všichni krajané, které stát o něj připravil v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Ovšem s dvěma podmínkami - museli mít trvalý pobyt v České republice a české státní občanství. První podmínka padla v roce 1994, kdy ji na základě stížnosti skupiny poslanců zrušil Ústavní soud, druhá zůstala dodnes. Ti krajané, kteří nevyužili možnost získat občanství, nemají na svůj bývalý majetek nárok.
Lidovečtí poslanci Jiří Karas a Pavel Tollner se pokusili otevřít dveře k tomuto majetku zdánlivě jednoduchým způsobem - ze zákona o mimosoudních rehabilitacích chtěli vyjmout větu o občanství. Jako hlavní používají argument, že podmínka občanství je diskriminační. "Způsobuje nerovnost mezi soudně rehabilitovanými osobami. Není přípustné, aby stát jedné skupině osob odčinění křivd spáchaných totalitním režimem přiznal, a jiné nikoliv," tvrdí Karas.
ODŠKODNĚNÍ JE MOŽNÉ, ALE...
Argumenty proti odškodnění krajanů připomínají začarovaný kruh. Sotva pomine jedna překážka na cestě ke spravedlnosti, objeví se další. Nejčastější výhrady se týkají obavy, že majetek krajanů už vlastní jiné osoby, kterým by tak byly způsobeny křivdy. "Znamenalo by to nesmírné množství sporů," tvrdí místopředseda vlády Pavel Rychetský. Také zástupci ODS použili podobné argumenty, když požadovali zamítnutí novely zákona od lidoveckých poslanců.
"Pokud bychom propustili tento návrh zákona do druhého čtení, potom založíme obrovské množství křivd, kdy osoby, které získaly majetek v dobré víře a s tímto majetkem nakládaly, budou prakticky ve vzduchoprázdnu," naléhal Milan Zuna (ODS), jehož stanovisko je pro řadu jeho stranických kolegů vodítkem.
Zunův požadavek má ovšem dva háčky. Pokud by poslanci propustili zákon do druhého čtení, nic vážného by se nestalo. Naopak, vznikl by prostor pro hledání nějakého řešení. Také druhá obava, že by byly spáchány křivdy na současných majitelích, není na místě. Předkladatelé novely totiž byli ochotni udělat takovou změnu, aby tito lidé nemuseli mít o svůj majetek strach. Navrhovali totiž finanční odškodnění, které by hradil stát. Sotva se ovšem objevilo na obzoru takové řešení, ihned vyrostl další problém. Pro nemálo poslanců je nepřijatelné, aby finanční odškodnění vyplácel stát. "Toto je jediné řešení, které by teoreticky připadalo v úvahu. Obávám se ovšem, že tato země na to nemá," namítá Petr Koháček (ODS). Naopak především lidovci a členové Unie svobody, kteří takové odškodnění podporují, míní, že stát bude stejně nucen na ně přistoupit. "Byl to stát, kdo se zmocnil protiprávně majetku těchto osob, kdo s ním desetiletí hospodařil a čerpal z něho zisky. Pokud neprávem získané hodnoty prohospodařil, musí se postarat o jejich kompenzaci z jiných zdrojů," říká Jiří Karas. Ani on, ani nikdo jiný však není schopen říci, o jaké částky by šlo. Nejčastěji padají odhady v řádech desítek či stovek milionů korun. Kromě těchto výhrad ovšem mají někteří poslanci zásadní připomínky, jež nevyřeší úpravy zákonů. "Já nevím, jak bychom například odškodňovali ty, kteří mohli životem v demokratickém režimu najít vynikající uplatnění a získat velký majetek. Tím, že tady zůstali, tak žili třeba jenom v kotelnách," vysvětluje Petr Koháček.
KRAJANÉ SE MOŽNÁ DOČKAJÍ
Poslanci se nezbavili ožehavého problému na příliš dlouhou dobu. Už brzy se objeví ve sněmovně vládní návrh zákona, který umožní, aby lidé měli dvojí občanství. I když tento návrh v současné podobě nic nemění na tom, že krajané nemají nárok na odškodnění, může se tak nakonec stát. "Do tohoto zákona by se dala zakotvit nějaká forma odškodnění krajanů, já bych byl pro," připouští místopředseda vlády Rychetský. Kabinet ovšem nic podobného navrhnout nemíní. Navíc na kritiku z řad krajanů má Rychetský okamžitou odpověď: "Jsme zemí, která přijala restituční zákony v takovém rozsahu, v jakém tak neučinila nikdy v dějinách právní civilizace žádná země." Pokud řešení pro krajany nenavrhne vláda, učiní tak lidovecký poslanec Pavel Tollner. "Navrhnu do zákona paragraf, podle kterého by se mohli krajané bez občanství domoci svých majetkových práv," říká. "Budu do toho vrtat pořád. Je to věc neustále živá, nemůže usnout. Hluboce věřím, že i právo ve světě se ubírá tímto směrem, což dokazuje navracení židovského majetku. Pokud o tomto problému alespoň mluvíme, máme před sebou barometr, kam až jsme se dostali v budování právního státu," dodává Tollner.
Z prohlášení Helsinského výboru Senátu USA
"...Hluboce litujeme, že odmítnutím novely zákona nevyužil český parlament vynikající příležitost, jak vyřešit dlouhotrvající a sporný problém mezi Českou republikou a Spojenými státy. Přijetí tohoto zákonného dodatku by také upravilo český restituční zákon tak, aby odpovídal rozhodnutí Výboru pro lidská práva Organizace spojených národů, podle něhož toto omezování občanství porušuje protidiskriminační klauzuli mezinárodní dohody o občanských a politických právech. Doufáme, že česká vláda bude rychle jednat a vytvoří alternativní mechanismy, které navrátí majetek těm obětem fašismu a komunismu, které byly dosud vyloučeny z restitucí jen proto, že dnes nemají české občanství. ...Naléháme na českou vládu, aby rychle zavedla nový zákon, jako první krok k odstranění diskriminace, již čelí Čechoameričané, když uplatňují své nároky na restituci majetku či odškodnění za majetek, který jim byl neprávem odňat předchozím komunistickým režimem..."
