Politiku čeká doba výrazných změn

  • 1
Po odstoupení Miloše Zemana z čela ČSSD, víkendovém zvolení Cyrila Svobody za předsedu KDU-ČSL a očekávané volbě nového šéfa Unie svobody by se mohla politická mapa České republiky poměrně rychle změnit. Do parlamentních voleb přitom zbývá jenom něco málo přes rok.

Odborníci se domnívají, že série změn na nejvyšších postech hned tří parlamentních stran z pěti dávají tušit, že skončí doby, kdy dlouholetým lídrům bránily v normální komunikaci jejich osobní spory. Nová situace podle všeho nemusí být příliš příznivá pro ODS a také se objevily úvahy, že nevznikne nová strana, o níž se již delší dobu spekuluje.

"Myslím, že příchod nových lidí do vedení stran by mohl přinést velkou změnu. A to změnu pozitivní," soudí ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Rudolf Kučera. Podle něj například v tom, že po volbách se bude o vládě vyjednávat daleko snáz.

Martin Komárek:
Co se mění v politice? 

Svoboda Ani Špidla, ani Svoboda a ani nikdo z dvojice Vladimír Mlynář či Hana Marvanová, kteří by měli kandidovat na předsedu Unie svobody, za sebou nevláčí zátěž z minula v podobě nevyřízených osobních účtů.

Většina znalců přitom upozorňuje, že pro zemi nastane úplně jiná situace než po volbách v roce 1998, kdy se všechno točilo kolem střetů Václava Klause, Miloše Zemana, Josefa Luxe a Jana Rumla. Kvůli osobním animozitám nakonec tehdy odmítla vstoupit Rumlova Unie svobody do vlády s ČSSD. Výsledkem pak byla opoziční smlouva, jež platí dodnes. 

"Nepochybně to půjde snáz. Vidíme to v posledních měsících. Není problém, aby například Svoboda mluvil se Špidlou," dodává politolog Kučera. Nynější místopředseda unionistů Mlynář se na to ovšem dívá s rezervou: "Jestli nástup nových lidí znamená lépe se domlouvat na celostátní politice, tak to bych byl ještě opatrný, ale chtěl bych, aby to tak platilo."

Pokud by vzájemná komunikace nových politických vůdců lépe fungovala, mohli by se podle odborníků nakonec obejít i bez ODS, která by tak po příštích volbách mohla teoreticky zůstat nadále v opozici. Ale tentokrát už možná bez opoziční smlouvy.

Podle místopředsedy ODS Petra Nečase si toto "nebezpečí" jeho strana dobře uvědomuje. "Vždyť naší hlavní strategií v jednáních i po loňských krajských volbách bylo nedopustit izolaci, a to se zdařilo," říká Nečas. Odmítá však tvrzení, že by do nejvyšších křesel jiných stran usedli noví lidé.

"Žádný z nich není nováček, pouze nebyli předsedy, ale často dlouhá léta byli na viditelných ústavních i stranických postech. Jestli tady chce někdo začít hrát hru s novými tvářemi, tak si musí vybrat jiné obličeje, ne tyhle," míní Nečas.

Jak bude například na zvolení Svobody reagovat Václav Klaus, který je na cestě v Austrálii, se může ukázat v neděli, kdy se má s novým předsedou KDU-ČSL "utkat" v diskusním pořadu na TV Nova.

Změny ve vedení politických stran možná budou mít ještě jeden výrazný dopad: nemusela by vzniknout nová politická strana, o jejímž nástupu se v posledních měsících hodně hovoří.

"Nemyslím si, že nutně musí vzniknout něco nového," říká politolog Jiří Pehe, jeden z členů přípravného výboru. "Jestli se existující strany otevřou občanským iniciativám, budou s nimi komunikovat, budou se jimi inspirovat a případně vtáhnou do politiky nové lidi z tohoto prostředí, anebo jestli kvůli uzavřenosti politiky vznikne nová strana, která ty stávající donutí ke komunikaci, to jsou vlastně dvě strategie k dosažení téhož," dodal Pehe.

Lidé, kteří o založení nové strany už několik měsíců mluví (jejich nepsaným lídrem je bývalý místopředseda Unie svobody a podnikatel Jiří Lobkowicz), totiž tvrdí, že jim ani tak nejde o nový přírůstek na politické scéně, jako spíš o otevření dialogu politiků s různými občanskými iniciativami typu Děkujeme, odejděte či Impuls 99.

Právě porážku Jana Kasala a zvolení Cyrila Svobody předsedou lidovců považují tito lidé za pozitivní signál. Podnikatel a bývalý prezidentův kancléř Karel Schwarzenberg k tomu říká: "Nemám nic proti panu Kasalovi, ale myslím, že omlazení naší politice vůbec neuškodí. Když se podíváte na ty naše čelné politiky, kteří tady pobíhají už deset let, tak jejich vystupování, myšlenky, fráze, to všechno znám nazpaměť. Nejsem jediný, komu to jde už pomalu na nervy."

Svoboda dal přitom těsně před svým zvolením předsedou lidovců najevo, že chce politiku více "otevřít lidem". I kvůli tomu přišel se zásadními návrhy posílení prvků přímé demokracie: přímé volby prezidenta, starostů a primátorů a vypisování referenda k zásadním politickým otázkám.

Lidé diskutující o nové politické straně (je mezi nimi i sociolog Jan Hartl, hudebník a podnikatel Michael Kocáb, ekonom Jan Švejnar či bývalý ředitel Českého rozhlasu a zástupce sdružení Děkujeme, odejděte Vlastimil Ježek) se chtějí definitivně rozhodnout do konce září. Do té doby změní svého předsedu i Unie svobody.

"Jestli strana vznikne, nebo nevznikne, se uvidí během léta," tvrdí Pehe. Změny politického stylu slibuje i čerstvý předseda ČSSD Vladimír Špidla. Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění si však 42 procent lidí myslí, že ČSSD pod Špidlovým vedením zůstane stejná jako dosud.

Podle 21 procent bude své záměry prosazovat společně s ODS. Že to bude Čtyřkoalice, o tom je přesvědčeno jen devět procent dotázaných.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video