Větší úbytek členů zaznamenala v uplynulých letech komunistická strana. Ta za poslední čtyři roky přišla zhruba o čtrnáct tisíc spolustraníků. Ke 31. prosinci 2017 měla 37 402 členů, jak iDNES.cz sdělil místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek. Ještě na konci roku 2013 se přitom mezi komunisty řadilo 51 tisíc osob. Podle Šimůnka je ale o členství v komunistické straně stále zájem.
Podobně vidí situaci i poslanec Jiří Dolejš, podle něhož se stává komunistům osudný především vyšší věk. Například na Praze 6 je průměrný věk jeho spolustraníků 78 let. „Z toho vyplývá, že těch nad 80 let je hodně a tam bohužel statistika a mortalita fungují,“ dodal Dolejš.
Klesá také počet členů sociální demokracie, která ve volbách utrpěla zřejmě největší debakl. Ačkoli aktuální oficiální čísla nejsou známá, podle neoficiálních zdrojů by v Česku mělo být pouze 19 tisíc sociálních demokratů. Ještě v roce 2016 přitom ČSSD měla 20 349 a v roce 2014 téměř 23 tisíc členů.
Podle Netolického by nově zvolené vedení mohlo propad zastavit. „Podle informací, které mám, tak u nás v kraji také klesne počet členů, ale nemá to nic společného s výsledkem voleb a novým vedení. Naopak členové setrvávali a čekali, co přinese nový sjezd. Protože došlo ke změně, která byla všeobecně považovaná za jedinou možnou záchranu, tak neočekávám exodus,“ řekl iDNES.cz Netolický. Za poklesem počtu členů sociální demokracie v Pardubickém kraji podle něj stojí lokální důvody.
Netolický dodal, že kdyby si sociální demokracie do čela zvolila někoho jiného než stávajícího předsedu Jana Hamáčka, tak by spousta lidí včetně něj ze strany odešla. Nemá prý smysl zůstávat členem strany, která nemá absolutně žádnou sebereflexi. Konkrétně přitom narážel na někdejšího statutárního předsedu strany Milana Chovance.
Kdo chce mezi Piráty, musí projít „grilováním“
Daří se naopak „novým“ politickým uskupením, které se loni poprvé dostaly do Sněmovny. Největší zájem je zřejmě o členství v SPD. „Máme více jak 1 200 řádných členů a 4 000 čekatelů, zároveň také dalších zhruba 12 000 zájemců o členství. Zájem o SPD po volbách neustále vzrůstá, což nás samozřejmě těší,“ uvedla mluvčí SPD Michaela Dolenská.
Hnutí SPD ve volbách do Sněmovny skončilo se ziskem hlasů 10,64 procenta až na čtvrtém místě. O desetinu procenta více hlasů dostali Piráti. I o členství u nich je velký zájem. Od říjnových voleb se do jejich databáze nezávazně přihlásilo 1 200 zájemců. pirat
„Skutečný zájem o členství nám zatím potvrdilo zhruba 200 zájemců,“ upřesnila mluvčí Pirátské strany Karolína Sadílková. Od voleb se řady Pirátů rozšířily o dalších 53 členů a dalších 10 lidí čeká na administrativní pokyn k aktivování členství.
Adepti na členství ve straně to ale nemají nijak jednoduché. „Hodně lidí známe z kampaně. Přihlásily se nám stovky lidí a pokud je to člověk, který v kampani nebyl, tak ho kraje nejprve zapojují, a pak až se teprve hlasuje o jeho členství,“ řekl iDNES.cz předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. Podle něj zájemce musí také vystoupit na schůzi místního nebo krajského sdružení, kde ho čeká „grilování“, tedy potenciální spolustraníci se ho ptají na různé věci.
Paradoxně vítězné hnutí ANO při zohlednění jejich volebního zisku tolik „nefrčí“. Na konci loňského roku mělo hnutí 3 039 členů, což je pouze o 130 více než v říjnu 2016. Podle mluvčího hnutí ANO Vladimíra Vořechovského hnutí od voleb eviduje zhruba pětinásobně vyšší zájem, nicméně stále jde „pouze“ o stovky uchazečů.
Starostové a nezávislí lpí na kvalitě
Členství v TOP 09 naopak „táhne“, i přestože se strana dostala do Sněmovny jenom velice těsně. „Máme radost, že od sněmovních voleb evidujeme výrazně vyšší zájem o členství v TOP 09, než bylo obvyklé před koncem října. K dnešku máme 487 přihlášek, z toho jsme již 287 zájemců do TOP 09 přijali,“ řekl iDNES.cz mluvčí strany Jakub Hnát.
Dodal, že ostatní přihlášky aktuálně vyřizují v rámci schvalování místními a regionálními organizacemi a snaží se, aby celý proces probíhal co nejrychleji. Někteří členové se ale také rozhodli stranu opustit. Jde však pouze o sedmnáct jedinců. „Je tedy patrné, že zájem o členství v TOP 09 výrazně převažuje a naše členská základna tak roste,“ uzavřel Hnát.
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) dostalo ve volbách do dolní komory parlamentu pouze 5,18 procenta. Navzdory tomu evidují od října loňského roku zhruba 225 žádostí o status člena a registrovaného příznivce, jak iDNES.cz sdělil mluvčí hnutí Karel Kreml. Předseda STAN Petr Gazdík poté přiznal, že za menší zájem mohou i přísná pravidla pro schválení členství v hnutí.
„Už čtrnáct let se zaměřujeme spíše na kvalitu, než na kvantitu. U nás na to, abyste se mohla stát členem, musíte být dva roky registrovaným příznivcem a musíte projít testem přímé volby,“ vysvětlil Gazdík s tím, že tato „zkouška“ vytřídí „rychlokvašky“ od skutečných zájemců. Konstatoval, že v posledních dvou letech i přesto narůstá zájem o členství mezi registrovanými příznivci.
ODS zastavila propad, KDU-ČSL vymírá
Pomyslnou stříbrnou medaili získala ve volbách ODS, když na svůj program nalákala 11,32 procenta voličů. Zatím ale není jasné, jestli je atraktivní pro občany i členství ve straně. Aktuální čísla totiž nejsou známá a budou zveřejněna až koncem března po zaplacení členský příspěvků. Loni v květnu evidovala ODS více než 14 tisíc členů, což je stejné jako v předchozím roce. Podle mluvčí ODS Jany Havelkové strana po volbách eviduje několik stovek nových přihlášek.
To potvrzuje i předseda středočeské ODS Jan Skopeček. „Ve své oblasti vidím byť ne masový, ale je tam zájem. Zakládali jsme jedno místní sdružení, ale data za Střední Čechy nemám. Budu je mít, až se budeme blížit k termínu, dokdy musí být příspěvky zaplaceny,“ vysvětlil iDNES.cz Skopeček. Dodal ale, že neočekává propad členů, jaký prodělala ODS před lety. Ještě v roce 2009 se totiž nejsilnější pravicová strana pyšnila 34 tisíci členy.
Necelých šest procent ve volbách získali lidovci. Ti po volbách sice hlásí nárůst členů zhruba o stovku, ale jiných 169 členů zemřelo a dalších 83 členů ze strany vystoupilo. „Hovoříme-li o ukončení členství, zde upozorňuji, že řada členství končí například neuhrazením členských příspěvků,“ vysvětlila mluvčí KDU-ČSL Petra Hrušová.
Hrušová upřesnila, že v období od voleb nedošlo „k žádným ‚členským‘ výkyvům ať už směrem k úbytku či nárůstu počtu členů“. Nyní mají lidovci zhruba 25 tisíc členů. To je zhruba o 1 400 méně než v předchozím roce. A jde o poloviční počet ve srovnání s rokem 1999, kdy se mezi lidovce řadilo více než 57 tisíc straníků.
