Politici už dnes píší do novin o sto šest. Začínají se zajímat o důležitá témata, zkoušejí s nimi proniknout i do televize a potěšit voliče. Jiní odkryjí trochu svého soukromí. To veřejnost vždy zajímá.
Také se nesmí zapomínat na zvířátka v zoo. Jsou přece tak roztomilá. Politici křtí velbloudy s žirafami a slibují, jak se budou starat o jejich výživu. Opět se píší volební programy. Stejně jako ve zvěřinci v nich politici slibují, jak se postarají o to nebo ono. Sliby jsou podobné jako ty před čtyřmi lety. Zůstaly totiž nesplněny.
Jedné změny oproti dřívějšku si musíme všimnout. Politici si na předvolební kampaně najímají profesionální agentury. Aby metaly špínu za ně. Určitě se těsně před volbami objeví spousta švýcarských kont, mrtvých sponzorů a dalších neodmyslitelných kulis politického boje.
Jak se v té špíně na všech stranách zorientovat? Špatně. Těsně před volbami už si nic neověříme. Švýcarské banky sice oznámí, že žádná konta nemají, a mrtví sponzoři zase ožijí, ale to už budou hlasy dávno v urně. Volič to nemá jednoduché.
Ví, že by se neměl rozhodnout až těsně před volbami, ale už od chvíle, kdy před čtyřmi lety odevzdal svůj hlas. To není jednoduché. Znamená to číst noviny, sledovat zprávy a hodně o nich přemýšlet. Také není špatné se podívat, co mu kdysi slibovali, přečíst si staré programy a zkusit v nich odškrtávat splněné položky jako v novoročním předsevzetí. To je dost práce.
Je vůbec možné volit bezpracně, a přitom se nenechat oklamat bombastickým křtem nějaké opičky? Snad. Někdy stačí jen ověřit, jestli ten velbloud od minulých voleb nepošel hlady.
