Ještě v roce 2004 byl Aleš Řebíček podnikatel regionálního formátu. Jeho stavební firma Viamont byla ve ztrátě a Řebíček sháněl zakázky, kde se dalo. Dokonce i Tomáš Pitr, dnes uprchlý podnikatel, se za něj přimlouval u manažerů své ústecké firmy Setuza, aby mu vyplatili dlužné částky za provozování drážní dopravy v Setuze.
"Volal Řebíček. Je prý švorc. Doslova říkal, že je úplně vycucanej. Slíbil jsem mu, že mu něco pošleme. Třeba 15 milionů," říkal Pitr svým manažerům. (Řebíček pak vysvětlil, že se od Setuzy dočkal celé dlužné částky ve výši 50 milionů korun.)
Uplynulo pár let a Řebíček je – řečeno Pitrovým slovníkem – "nacucanej" a "úplně v balíku". V roce 2006, když se stal ministrem dopravy, oznámil, že prodal třetinový podíl ve Viamontu, aby nebyl ve střetu zájmů. Jenže tehdy tajil prodejní částku, což je dnes docela důležitá informace. Lidé se ji mohli dozvídat na pokračování - jako v nějakém seriálu z každoročních majetkových přiznání politiků. Za rok 2007 obdržel Řebíček za akcie 40 milionů. V roce 2008 přiznal 220 milionů korun. A v loňském roce mu přišlo na účet dalších 82 milionů. Sečteno: 342 milionů. Tedy pokud je to konečná suma.
Ministr dopravy Aleš Řebíček (vpravo) laškuje s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem, 11. listopadu 2008
Problém tkví v tom, že až teprve v letech, kdy Řebíček ministroval, Viamont "vyrostl". Z neziskové firmy se za Řebíčka stala "pěkně vykrmená nevěsta". V době, kdy byl Aleš Řebíček ministrem dopravy, dostala "bývalá" Řebíčkova firma Viamont obří stavební zakázky. Například od Ředitelství silnic a dálnic dostal Viamont zakázky za 2,2 miliardy a od Správy železniční a dopravní cesty dokonce za osm miliard. Zisk Viamontu byl přitom ještě v roce 2005 asi jen 40 milionů. Zatímco v roce 2007 se vyšplhal na téměř 200 milionů a o rok později skoro na 300 milionů korun. Nyní už firma zase tolik zakázek nemá. Loni, tedy poté, co Řebíček opustil vládu, firma Viamont utrpěla ztrátu 63 milionů korun.
Uprchlý podnikatel Tomáš Pitr.
Emiráty, jachta, Toskánsko
Jediný, kdo se na neuvěřitelnou lehkost Řebíčkova bohatnutí už nemohl dívat, bylo ministerstvo financí. Jeho analytický útvar, který mapuje praní špinavých peněz, podal letos na podezřelé transakce mezi Viamontem a Řebíčkem trestní oznámení. Policie by měla vyšetřit, jestli nešlo v celém případu o podvod s hodnotou akcií nebo zda to v roce 2006 nebyl jen fiktivní prodej a Řebíček teď inkasuje část zisků de facto ze státních zakázek jako tichý společník firmy Viamont.
Ředitel protikorupční policie Libor Vrba se dušuje, že žádný spis (a tedy ani ten Řebíčkův) neskončí v šuplíku. "Dám za to ruku do ohně," uvedl. Což je v protikladu s tím, co tvrdí nejmenovaní detektivové tohoto útvaru, kteří slyšeli, že se na Řebíčkově kauze nepracuje, a pokud ano, tak velmi chladně. "Problém je, že vám o průběhu šetření nemohu sdělit žádné informace, protože prověřované případy zásadně nekomentujeme," říká Vrba na otázku, jak jsou daleko.
Demonstrace proti ODS 20. 8. - Toskánská aféra
Řebíček tak může být v klidu a dál si užívat pohody ve své luxusní vile v italském letovisku Monte Argentario, kterou si pořídil za 126 milionů korun. Nebo jezdit po Středozemním moři na své výletní jachtě Marina, za niž zaplatil podle svého majetkového přiznání 63,5 milionu korun. A občas si zaletět do Spojených arabských emirátů, kde si koupil byt za 21,5milionu korun.
Právě jsem se vrátil z Dubaje
Letos 27. dubna se objevila zpráva, že "v Dubaji byl zadržen exministr Řebíček údajně kvůli problémům se vstupním vízem". Politici z ODS v té chvíli znervózněli. Bylo přesně měsíc před volbami do Sněmovny. A Řebíčkova kauza mohla významně zasáhnout do předvolebního boje. Ještě týž den večer však Řebíček vypjatou atmosféru uklidnil. Jakékoli problémy na letišti popřel. "Nevím, co se v rámci předvolebního boje děje. Před chvíli jsem se vrátil z Dubaje. Cesta proběhla dle plánu. A nic z toho, na co se ptáte, není pravda," odepsal Řebíček novinářům 27. dubna na dotaz, zda tam byl zatčen.
Jenže tehdy se do případu vložila tajná služba BIS. MF DNES zjistila, že už tehdy, na jaře, obdržela BIS k celému případu řadu informací, které svědčily úplně o něčem jiném. Neví se, kde tajná služba informace získala, nocméně je jisté, že o tom sepsala úřední záznam a postoupila jej k dalšímu prověření.
Výhled z noblesního mrakodrapu Burdž Dubaj vysokého přes 800 metrů.
Podle informací, které si dala BIS dohromady, se v Dubaji mělo odehrát toto: Řebíček cestoval do Dubaje z Itálie. Na letišti v Dubaji však byly přísné kontroly a dubajským celníkům prý neuniklo, že v Řebíčkově příručním zavazadle bylo neobvykle velké množství bankovek. Řebíčka si tedy na chvíli na letišti ponechali a poslali do Česka dotaz. Chtěli se ujistit, zda jde skutečně o českého státního příslušníka Aleše Řebíčka.
(Tady je na místě vysvětlení: V Dubaji jsou přísné bezpečnostní kontroly od letošního ledna, kdy komando izraelské tajné služby Mosad zavraždilo v dubajském hotelu palestinského aktivistu Mahmúda Mabhúda, údajného nákupčího zbraní pro hnutí Hamas. Při akci byly použity falešné britské, francouzské, německé a australské pasy. A tak jsou bezpečnostní složky v Dubaji od té doby ostražitější.)
Detail jednoho z pasů použitých komandem v Dubaji
Když si Řebíčka prověřili, pustili ho bez dalších komplikací dál. Tolik informace sesbírané tajnou službou. Zpráva byla navíc opatřena informací, že v kufru měl být – podle nepotvrzených informací – jeden milion eur.
Tajná služba BIS nechce sdělit jakékoli podrobnosti. "Zpravodajská služba nemůže veřejně mluvit o poznatcích, které získává nebo zaznamenává. Nemůže potvrzovat ani vyvracet informace, které se vztahují ke konkrétním osobám," řekl mluvčí BIS Jan Šubert.
Padni, komu padni?
Převoz peněz by sám o sobě nebyl ilegální. Řebíček má ve Spojených arabských emirátech apartmán, který si koupil před dvěma lety. V oblasti Rás al-Chajma má dokonce zaregistrovanou firmu a v Emirátech má díky svým investicím statut "permanent resident", což mu umožňuje volnější pohyb v této arabské zemi.
Problém by byl "jen" v tom, proč převoz peněz nenahlásil. Takové jednání může mít dvě vysvětlení: protože na to prostě zapomněl, nebo nechtěl, aby se o téhle sumě oficiálně vědělo.
Řebíček však poskytuje třetí vysvětlení: peníze nenahlásil, protože prostě žádné nevezl. "Je to úplný nesmysl. A význam slova nesmysl určitě znáte. A tento nepřipouští žádné vedlejší výklady či spekulace," sdělil MF DNES Řebíček na dotaz, zda vezl do Dubaje milion eur.
Faktem je, že tajná služba udělala zásadní chybu. Informaci sice opatřila sérií návrhů, co se musí udělat, aby se případ dotáhl do konce, jenže se nic z toho nestalo. A tak se nikdo neobrátil na rozvědku, aby jim s případem pomohla, protože tato služba operuje v zahraničí. "Na tak konkrétní dotaz nemůže dát zpravodajská služba odpověď," řekl k případu mluvčí rozvědky Bohumil Šrajer.
Nikdo nepožádal o spolupráci ministerstvo zahraničí. "K nám se žádná informace o zadržení pana exministra Řebíčka nedostala," uvedl mluvčí diplomacie Filip Kanda. Stejně tak se nikdo neobrátil ani na ministerstvo financí, kde na finančně analytickém útvaru evidují podezřelé převody peněz. "Žádný takový případ na našem úřadě neevidujeme," potvrdil Jakub Haas z tiskového odboru ministerstva financí.
"Bylo prostě před volbami," odpověděl jeden z důstojníků BIS, proč zůstal případ nedořešen.
Radek John v OVM 2
Teď už je po volbách. MF DNES se proto zeptala nového ministra vnitra Radka Johna, zda by neměli policisté (a tím i důstojníci tajných služeb) dostat větší volnost v podobných kauzách, jako je třeba ta Řebíčkova. "Sám dobře víte, že ministr vnitra nemůže jít do živých spisů. Já rozhodně nebudu ten, kdo tam bude obíhat a říkat: Vezměte tyhle a tyhle ne. Ten signál ode mě však bude jasný: padni, komu padni. Zapomeňte, z které strany kdo je. A vyšetřujte. Čili z tohohle hlediska hurá na to."
