Před třemi roky se Petr Otáska dotkl dopis podepsaný vedoucím plzeňské pobočky Děti Země Vítem Roušalem, ve kterém byl označen za lháře a milicionáře.
"Požaduje omluvu ve znění, že nikdy členem Lidových milicí nebyl, takže nemohl o této skutečnosti nikdy lhát. Zároveň od Víta Roušala požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 200 tisíc korun. O pět set tisíc korun žaluje sdružení Děti Země," upřesnil Otáskův advokát Jaroslav Svejkovský.
"Pokud bychom museli půl milionu zaplatit, znamenalo by to fyzickou likvidaci plzeňské organizace Děti Země. Mohlo by to znamenat i zánik Dětí Země jako takových. Myslím, že k tomu výše požadované částky jednoznačně směřuje," řekl Jan Rovenský, který ekologickou organizaci před soudem zastupuje.
Podle Rovenského mínění zdůvodňuje Otásek oprávněnost žaloby i tím, že se po této záležitosti rozhodl odejít z funkce a politiky. "Na funkci později rezignoval z jiných důvodů," dodal Rovenský.
Soud vyslechl všechny svědky včetně některých plzeňských zastupitelů a primátora Jiřího Šnebergra, kteří dostali Roušalův dopis v květnu 2001.
Někteří z nich před soudem uváděli, že ze strany ekologických aktivistů šlo o odvetu bývalému náměstkovi primátora, který byl pověřen koordinací co nejrychlejšího dostavby dálničního obchvatu.
Děti Země patřily k těm, kteří proti nyní dokončované trase dálnice roky bojovali. V březnu 2001 vrchní soud všechny žaloby aktivistů proti trase obchvatu zamítl.
"Podnětem k dopisu zastupitelům nebylo dění kolem dálničního obchvatu, ale spor o postavení stanu na pěší zóně, kde se veřejnost mohla seznamovat s možnosti alternativní dopravy," vysvětloval Rovenský.
"Pan Otásek nám v dopisu mimo jiné napsal, že používáme prostředky propagandy a nechybělo ani označení ekoteroristé. Roušal poté napsal odpověď, ve které bylo, že pan náměstek je lhář a dokazoval to tím, že lhal o svém členství v Lidových milicích. Bylo to uvedeno v závorce jako příklad," doplnil.
Autor sporného dopisu Roušal připustil, že ho žaloba překvapila. "Když jsem se bavil s lidmi o Petru Otáskovi, tak jedním dechem říkali komunista, milicionář. Bylo to v lokomotivním depu obecně rozšířené, slyšel jsem to od mnoha lidí. Na papíru jsem to ale v ruce neměl," prohlásil Vít Roušal.
"Vím, že otázka členství Petra Otáska v lidových milicích se probírala. Náměstkem jsem neopovrhoval, já jsem dopisu nevěřil," vzpomínal primátor Jiří Šneberger (ODS).
Za Otáska se postavil zastupitel Ladislav Volf (KSČM), který s ním pracoval v lokomotivním depu asi od roku 1969. "Otáska jsem v uniformě lidových milicí nikdy neviděl. Když jsem si dopis přečetl, volal jsem bývalému veliteli milicí v depu."
"Ten mi řekl, že Otásek milicionářem nebyl. Řekl jsem to na zastupitelstvu, ale tam se mi vysmáli. Volal jsem i Roušalovi, aby si informaci ještě ověřil," vylíčil Volf. Dodal, že za dopisem vidí ránu pod pás od Dětí Země za dálniční obchvat.
Soud by měl rozhodnout v červnu.
 Bývalý náměstek primátora Petr Otásek (vlevo), který chce vysoudit na ekologických aktivistech 700 tisíc, hovoří s plzeňským primátorem Jiřím Šnebergerem. (27. května 2004) |
