Exhumace ostatků z hrobu na Ďáblickém hřbitově v Praze, ve kterém byl údajně...

Exhumace ostatků z hrobu na Ďáblickém hřbitově v Praze, ve kterém byl údajně pohřben kněz Josef Toufar (7. listopadu 2014) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Když exhumovat, tak všechna těla. Nejen Toufara, žádají bývalí muklové

  • 109
Ostatky, které pravděpodobně patří umučenému knězi Josefu Toufarovi, byly v pátek vyzvednuty z masového hrobu na ďáblickém hřbitově. Sdružení bývalých politických vězňů proti akci protestuje, neboť prý narušila pietu pohřebiště, kde jsou pohřbeny stovky dalších těl. Podle pražského magistrátu však bylo se všemi zacházeno s úctou.

Exhumace Toufarova těla vyvolala ostrou roztržku mezi Sdružením bývalých politických vězňů a pražským magistrátem.

Město exhumaci zahájilo kvůli plánovanému církevnímu blahořečení a následnému svatořečení tohoto kněze, kterého v roce 1950 ve vězení umučili vyšetřovatelé StB. Vyzvednutí těla také dlouhodobě požadovala páterova rodina. V archivech StB byly navíc nedávno objeveny zápisy o místě, kde přesně se v masovém hrobě Toufarovo tělo nachází.

Číhošťský zázrak a umučení

Státní bezpečnost obvinila kněze Toufara z údajného zinscenování takzvaného číhošťského zázraku. V prosinci 1949 se v číhošťském kostele při jeho kázání několikrát pohnul kříž na oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se prý později ještě opakoval. Vyšetřovatelé chtěli, aby se kněz přiznal, že pohyb kříže zinscenoval. Toufar byl zatčen a zemřel na následky mučení 25. února 1950 v Praze, bylo mu 47 let.

V pátek proto byla kostra vyzvednuta a odborníci již potvrdili, že patřila muži staršímu třiceti let. Podle antropologa Petra Velemínského z Národního muzea je tedy šance, že se skutečně jedná o umučeného kněze Toufara. Ještě to však bude muset potvrdit analýza DNA.

Lékaři z Ústavu soudního lékařství Brno našli při exhumaci v oblasti pánve drén, gumovou hadičku sloužící původně k odvodu hnisu či krve z dutiny břišní. „Je tedy prakticky jisté, že na těle tohoto člověka byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha,“ uvedl soudní lékař Jan Krajsa.

Zkoumání ostatků bude trvat několik týdnů, možná i měsíců. „Pokud to stav kosterního nálezu umožní, budou pro potvrzení identity porovnány genetické profily ze vzorků z exhumovaného těla s profily žijících příbuzných,“ uvedl Krajsa. Podle antropologa Velemínského jsou ale kosti vlhké, dalším problémem je, že žijící příbuzní jsou už vzdálení. Znamená to, že se bude vypočítávat genetický model, s jakou pravděpodobností jde o páterovo tělo.

Masový hrob je plný těl, proč řádně pochovat jen jedno?

Jenže celá akce se setkala s hlasitým odporem Sdružení bývalých politických vězňů. Samotné blahořečení Toufara sdružení vítají, ovšem jeho exhumaci odmítá.

Blahořečení Toufara

Katolická církev minulý rok v dubnu zahájila proces, na jehož konci by mohl být Toufar blahořečen a později i svatořečen. Souhlas k Toufarovu blahořečení dala Česká biskupská konference. Jedná se o první krok k tomu, aby mohl být kněz prohlášen za svatého.

Složitý církevní proces, při němž se bude zkoumat celý život kněze Toufara, inicioval královéhradecký biskup Jan Vokál, který se s Prahou dohodl i na vyzvednutí Toufarových ostatků z hrobu v Ďáblicích, kde byl pohřben pod falešným jménem J. Zouhar. Samotné blahořečení musí nakonec potvrdit papež.

„Zásadně s tím nesouhlasíme. Proč zrovna jednoho člověka vyndávat a exhumovat, když bylo popraveno 243 politických vězňů. Trváme na tom, že když exhumovat, tak všechny a pohřbít se vší úctou,“ řekl předseda sdružení Ladislav Bergmann na čtvrteční tiskové konferenci.

Na místě masového hrobu se nachází sedmdesát šachet a v každé z nich jsou čtyři vrstvy beden s těly. Celkem by podle odhadů sdružení v masovém hrobě mělo být pohřbeno na 2 800 lidí, mezi nimi 144 až 150 obětí komunistického režimu. V pohřebišti jsou dále třeba ostatky dětí, které zemřely po porodu matkám ve věznici na Pankráci či těla lidí zavražděných za války gestapem.

Proti exhumaci Toufara se postavila také Zdena Mašínová, sestra bratří Mašínů. Místo hromadného pohřebiště navštěvuje desítky let, neboť zjistila, že je tam pohřbena její matka.

„Celá léta jsem na tento hřbitov chodila a postupně se z něho stalo smetiště. Proto jsem v po roce 1990 chtěla zažádat o exhumaci. Ale přehodnotili jsme to, protože by nebylo vhodné vyndat ze společného hrobu jen tělo maminky,“ řekla Mašínová. V 90. letech pak Sdružení bývalých politických vězňů místo upravilo a vytvořilo z něho čestné pohřebišti.

„Velmi mě překvapilo, když jsem se dozvěděla, že se tímto téměř konspirativním způsobem snaží exhumovat pátera Toufara,“ řekla Mašínová.

Podle historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů je to, že pohřebiště sloužilo k ukládání politických vězňů, již dávno jasné a za ostatky obětí totalitního režimu nese zodpovědnost stát. „Když se nepodařilo potrestat viníky, tak by se oběti měly alespoň pietně pohřbít. Myslím, že způsob, jakým celá věc proběhla, byl velmi nešťastný, i když chápu, že k tomu vedly pohnutky, které jsou určitě úctyhodné,“ řekl Blažek. Stát podle něho o osudu masového hrobu měl jednat spolu s organizacemi bývalých politických vězňů a s rodinami obětí.

Magistrát odmítá, že by Toufarova exhumace narušila pietu pohřebiště. Akci prý provedl odborný tým, složený z archeologů, antropologů, soudního lékaře a genetika, za přítomnosti zástupců katolické církve a hlavního města.

Ostatky pátera Toufara budou nakonec uloženy v Číhošti

Během exhumačních prací byly provedeny tři plošně omezené sondy, a to na základě tří typů historických pramenů. Ve všech případech došlo k odkrytí pouze nejnutnější části šachty. Bylo nutné vyzvednout i kosterní ostatky dalších osob, které byly po antropologickém posouzení na místě opět uloženy.

„Před zahájením vlastní exhumace byl vypracován a zadavatelem schválen Projekt archeologické asistence s navrženým postupem. Nálezová situace odpovídá dochovanému listu z polohové knihy šachty č. XVI a souhlasí i číslo vedlejší rakve, které se shodou okolností rovněž zachovalo,“ říká archeolog Jan Havrda z pražského pracoviště Národního památkového ústavu.

Podle postulátora (osoba pověřená shromážděním podkladů pro svatořečení) z královéhradeckého biskupství Tomáše Petráčka budou ostatky Toufarova těla nakonec uloženy v kostele v Číhošti, kde působil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video