náhledy
Lidé poměrně často umisťovali strany na osy grafu (svislou, vodorovnou i obě diagonály). Často jim v některém aspektu (pravicovost, levicovost, konzervatismus či liberalismus) přisoudili hodnotu 50 %. Čím více „do kraje“ lidé řadili stranu na jedné ose, tím větší rozptyl na druhé ose často měli (dobře je to vidět například u ČSSD).
Autor: iDNES.cz
Kde leží medián jaké strany? Vždy ve středu příslušného obdélníku. Rozměry obdélníku jsou dány velikostí směrodatné odchylky u dané strany.
Autor: iDNES.cz
Kde leží průměr jaké strany? Vždy ve středu příslušného obdélníku. Rozměry obdélníku jsou dány velikostí směrodatné odchylky u dané strany. Oproti mediánu je průměr poněkud zkreslenou hodnotou, která neodpovídá "těžišti" hlasů.
Autor: iDNES.cz
Rozdíl mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi a lidmi se základním vzděláním ukazuje, že s vyšším vzděláním lidé více strany diferenciují, umisťují je dál od středu. Ale neplatí to vždy: třeba ANO je středové pro všechny. A u TOP 09 se lidé (ve většině) bez ohledu na vzdělání poměrně shodují na míře její pravicovosti.
Autor: iDNES.cz
Ženy versus muži: ukazuje se, že ženy "tlumí" rozdíly, respektive obecně umisťují strany blíže středu. Dobře je to vidět zejména u vyhraněněji vnímaných stran, třeba u Svobodných, zelených, KSČM.
Autor: iDNES.cz
Jak vidí politickou scénu voliči KSČM (červeně) a Svobodných (zeleně)? Například Stranu zelených pokládají komunističtí voliči za středovou, zatímco voliči Svobodních za výrazně levicovou. TOP 09 vidí komunisté jako výrazně pravicovou, Svobodní jako téměř zcela středovou stranu. Komunističtí voliči vnímají KSČM jako mnohem méně levicově-konzervativní stranu, než jak to vidí voliči Svobodných.
Autor: iDNES.cz
Ilustrační snímek
Autor: koláž iDNES.cz / Profimedia.cz