Ojedinělý průzkum ukazuje, jak lidé v jednotlivých zemích světa vnímají problém podplácení a boj proti němu. Letos se ho zúčastnilo více než 73 tisíc lidí ze 69 států či území, mezi nimi i zhruba tisícovka Čechů. Odpovídali třeba na otázky, jakou mají zkušenost s úplatky či jaké instituce jsou nejvíce zkorumpované.
Zhruba sedm lidí z deseti (68 procent) globálně považuje politické strany za zkorumpované. Za nejzkorumpovanější instituci či sektor v zemi je má po celém světě 29 procent lidí. V Česku si to myslí takřka čtvrtina obyvatel (23 procent). Obecně ale Češi za nejvíc korumpovaný sektor označují státní úředníky a veřejné představitele (40 procent).
Nejvíce se uplácí na Blízkém východě a v Africe
Na dotaz, zda on sám či někdo z jeho rodiny zaplatil v posledních 12 měsících nějaký úplatek, kladně odpovědělo v průměru třináct procent dotázaných z celého světa.
V některých afrických zemích (například Kamerunu či Libérii) to ale přiznala více než půlka respondentů. V Česku to bylo jedenáct procent, ale třeba v Dánsku, Izraeli či Nizozemsku jen jedno procento lidí. Pokud se to vztáhne na širší regiony, tak z celosvětového srovnání nejhůře vychází Blízký východ a sever Afriky, kde úplatky dali čtyři lidé z deseti.
Česká pobočka TI poznamenala, že v případě ČR zhruba jedenáct procent dotázaných uvedlo, že je nebo někoho z rodiny za poslední rok někdo vyzval k poskytnutí úplatku. "Alarmující je skutečnost, že téměř 95 procent z těchto respondentů nepodniklo žádné následné kroky," uvedla česká TI.
Nejvíce úplatků v Česku bylo podle organizace zaplaceno na úřadech pro registrace nebo vystavování nejrůznějších povolení, ve zdravotnictví či ve styku s policií.
Korupci prohloubila ekonomická krize
Podle předsedkyně TI, Kanaďanky Huguette Labelleové, právě tento druh drobné, každodenní korupce, na kterou zpravidla doplácejí chudší domácnosti, v mnoha zemích stoupl v souvislosti se současnou hospodářskou krizí. "Jak se ekonomika propadá, jsou chudší domácnosti nuceny dělat nemožné volby. Například to, jestli rodiče zaplatí úplatek, aby jejich nemocné dítě mohlo k doktorovi, nebo radši koupí jídlo pro rodinu," uvedla Labelleová.
Jen jeden ze tří respondentů se navíc domnívá, že opatření jeho vlády v dané zemi na potírání korupce jsou účinná. V EU se na efektivitu boje úřadů s korupcí dívá skepticky 56 procent lidí. "V tom je také rozdíl mezi staršími a novějšími členskými státy EU. Nové členské státy důvěřují méně svým vládám, že účinně potírají korupci," uvedla šéfka bruselské pobočky TI Jana Mittermaierová.
"Šokující" jsou podle ní zjištění v Litvě, kde o krocích vlády v tomto smyslu pochybuje 84 procent lidí. V Česku je to 64 procent, pouze devět procent lidí se domnívá, že vláda postupuje účinně. Naopak v Nizozemsku je o účinnosti boje s korupcí přesvědčeno 60 procent lidí a ve Finsku polovina dotázaných.
Nejzkorumpovanější jsou politické strany
Za nejzkorumpovanější instituci či sektor ve své domovině považuje po celém světě nejvíce lidí (29 procent) politické strany. Na druhém místě figurují úředníci státní správy (26 procent), na třetím parlament (16 procent) a na čtvrtém soukromý sektor (14 procent).
Podle TI však z průzkumu vyplývají i kladné poznatky. Zhruba polovina dotázaných by byla ochotna připlatit si za to, že by nakupovala u firem, kterých se korupce netýká.
Na rozdíl od jiných průzkumů TI založených na zkušenostech podnikatelů či názorech expertů tento průzkum vyplývá čistě z toho, jak korupci a s ní spjaté problémy vnímají občané.
