Stranické preference odpovídají volně vyloženo na otázku, jaké politické straně dotázaný fandí. Nezohledňují, zda by skutečně šel k volbám. Navíc část "koláče" stranických preferencí zaberou nerozhodnutí voliči, nevoliči a příznivci malých stran. Ve skutečném výsledku pak je procentuální zisk stran, které se dostanou do parlamentu, vyšší než jejich stranické preference.
Metodika výzkumu STEMAgentura STEM výzkum realizovala 4.-11. února na vzorku 1 090 dotázaných starších 18 let. Použila metodu kvótního výběru. |
Rozložení popularity stran nyní podle agentury STEM ukazuje, že nadále přesvědčivě vede ČSSD (28,2 % stranických preferencí). Druhá TOP 09 má 14,2 %, ODS 11,6 %, komunisté s 11,3 % na občanské demokraty ztrácejí jen desetiny, které jsou pod hranicí statistické chyby.
Do Sněmovny by se také dostali Zemanovci s 5,2 % a zřejmě na hraně návratu do dolní komory parlamentu by byla KDU-ČSL. Té stranické preference přisuzují rovná čtyři procenta. Po rozpočítání hlasů nevoličů by strana mohla pětiprocentní hranici překonat.
Volební model STEM pak přisoudil ČSSD 83 mandátů, TOP 09 42, ODS 35, KSČM 33 a Zemanovcům 7. Levicové strany by tak vládly silou 123 hlasů a mohly by měnit i ústavu, pokud si udrží i potřebnou třípětinovou většinu v Senátu. Tu nyní tvoří 45 senátorů klubu ČSSD a pětice senátorů společného klubu SPOZ, KSČM a Severočechů.
