Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politická vražda skončila vysokými tresty

  0:01aktualizováno  0:01
Šest viníků bude potrestáno za atentát na bývalého belgického vicepremiéra André Coolse. Spravedlnosti se dostalo zadost téměř třináct let po jeho smrti v létě 1991. Viníci si mají dohromady odsedět devadesát let - tedy jeden dlouhý lidský život. Nejsou to přímí vrahové.

Ti si za kulky, jimiž zabili Coolse a těžce zranili jeho přítelkyni, už odpykávají trest v tuniském vězení.

Nyní byli souzeni ti, kdo vraždu připravili. Na čelném místě mezi nimi je Richard Taxquet, osobní tajemník bývalého ministra Alaina Van der Biesta, který spáchal předloni sebevraždu.

Dnešní čtyřicátník Taxquet byl hlavním organizátorem vraždy. Jeho obhájce mohl jen tvrdit, že "ve svých 33 letech nebyl vychován k tomu, aby čelil inteligenci Van der Biesta, který se stal obětí zrůdných myšlenek" a chtěl odstranit Coolse.

To však Taxquetovi příliš nepomohlo. Dostal dvacet let vězení, stejně jako tři další viníci, kteří "obstarali" vrahy a zajišťovali jim ubytování. Další dva odsouzení dostali po pěti letech vězení.

Coolsovi blízcí verdikt uvítali. "Rozsudek je rozumný," řekl jeho syn. Spokojena byla i Coolsova přítelkyně Marie-Héléne Joiret, která přišla při atentátu málem o život. "Ulevilo se mi, protože dosud bylo těžké vštípit aspoň minimum hodnot mým dětem, když věděly, že ta individua, která chtěla zabít jejich matku, jsou na svobodě," řekla.

Dva z odsouzených však na svobodě stále jsou - Cosimo Solazzo a Mimo Castellino, které čeká v Belgii dvacet let vězení, totiž loni uprchli do Itálie a zůstali tam. V unii sice od počátku roku platí pravidla pro vydávání zločinců - ta se vztahují na trestné činy spáchané po 7. srpnu 2002. Belgie na ně může vydat mezinárodní zatykač, ale ten lze uplatnit jen tehdy, když opustí svou vlast.

I tak je rozsudek tečkou za jedním ze tří případů, které otřásly důvěrou Belgičanů v jejich stát a spravedlnost - spolu s aférou s pedofilem Marcem Dutrouxem a s takzvanými "brabantskými jatkami" - ozbrojenými útoky ve velkoobchodech, při nichž počátkem osmdesátých let zahynuly tři desítky lidí.

Až do roku 1996, kdy z vraždy anonym obvinil Alaina Van der Biesta, nebyla po pachatelích atentátu ani stopa.

Autoři:


Témata: Dům roku


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oxfordská univerzita
Univerzity v Oxfordu a Cambridge čelí obviněním z rasové segregace

Britské univerzity v Oxfordu a Cambridgi čelí obviněním ze segregace. Některé jejich fakulty téměř nenabízejí místa studentům černé pleti. Upozornil na to...  celý článek

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.