Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ať mohou v obcích volit i cizinci ze zemí mimo EU, navrhuje ombudsmanka

  16:15aktualizováno  16:15
Přistěhovalci ze zemí mimo Evropskou unii, kteří mají v Česku trvalý pobyt, by měli mít možnost politického zapojení ve svých obcích, tedy právo volit a právo být voleni. Jsou to klíčové podmínky pro jejich integraci, domnívá se ombudsmanka Anna Šabatová. V řadě zemí EU se podle ní tato praxe osvědčila.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Možnosti volebního práva cizinců se ve středu v Praze věnovala mezinárodní konference s názvem Politická participace migrantů.

„Jsem přesvědčena o tom, že cizinci dlouhodobě usazení v určitém státu mají mít právo podílet se v něm také na politickém životě. Bohužel, část evropských států včetně České republiky jim dosud toto právo odepírá,“ řekla Šabatová. Zapojení cizinců do tvorby politiky podle ní podpoří dialog s majoritou. Naopak jejich vyloučení způsobí odcizení a ve svém důsledku „může dokonce přispět k radikalizaci některých skupin,“ dodala.

Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra v Česku legálně žije přes 450 tisíc cizinců. Více než polovina z nich zde má trvalý pobyt.

Cizinci pocházející ze zemí Evropské unie již v komunálních volbách volit mohou, byť i o tom se vedly ještě loni vedly diskuze. Volební právo jim nakonec přiznal Krajský soud v Brně, na který se obrátil Slovák usilující o zapsání do seznamu brněnských voličů (o rozsudku čtěte zde).

Cizinci mohou volit ve většině zemí EU, včetně Slovenska

Šabatová připomíná, že více než polovina zemí EU, včetně sousedního Slovenska, již přiznala volební právo rovněž dlouhodobě usazeným cizincům ze třetích zemí. K podobnému kroku by podle ní mělo přistoupit i Česko.

Kde cizinci volí

Celkem 16 států EU již trvale usazeným cizincům ze třetích zemí právo volit v komunálních volbách přiznalo. Jedná se například o Belgii, Dánsko, Irsko, Finsko, Estonsko, Nizozemsko či Portugalsko. Ze zemí střední Evropy pak Slovensko, Slovinsko či Maďarsko.

V tom, zda se to brzy podaří, je však veřejná ochránkyně práv skeptická. Důvodem je podle ní „aktuální negativní naladění české politické reprezentace“.

Návrh na přiznání volebního práva pro cizince ze třetích zemí totiž již loni v listopadu smetla ze stolu Rada vlády pro lidská práva. Podle tehdejšího vyjádření ministerstva vnitra by totiž jejich zapojení v politickém životě mohlo představovat bezpečnostní riziko. Konkrétní podrobnosti o potenciálním riziku však ministerstvo neposkytlo s odůvodněním, že informace podléhají utajení. Aktuální vyjádření ministerstva redakce shání.

„Nejsem si vědoma toho, že by některý ze států, který přiznal volební právo do místních zastupitelstev trvale usazeným cizincům, následně čelil zvýšeným bezpečnostním rizikům. Naopak se domnívám, že právě vyloučení cizinců z účasti na veřejném životě může zhoršovat vztahy mezi cizinci a majoritou,“ podotkla k tomu ombudsmanka.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.