Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kosovo střízliví ze snů o nezávislosti, tisíce mladých míří do Německa

  19:56aktualizováno  19:56
Kosovo se zmítá v nejhlubší politické krizi od vyhlášení nezávislosti před osmi lety. Parlament je zablokovaný kvůli útokům slzným plynem, v Prištině létaly zápalné lahve. Vášně probudila nová smlouva zajišťující Srbům větší autonomii. Přes všechny problémy si Kosovo vysloužilo ratifikaci asociační dohody s Evropskou unií.

Demonstranti během střetů s policií zapálili sídlo vlády v Prištině (9. ledna 2016). | foto: Reuters

Krize v Kosovu naplno kulminovala na přelomu roku. Opozice několikrát zamořila parlament slzným plynem, na premiéra létala vejce a v ulicích zuřily protesty, během nichž demonstranti zapálili sídlo vlády a několik policejních aut.

„Současná krize je pomyslným vrcholem období od roku 2008, kdy Kosovo získalo nezávislost,“ tvrdí politolog Přemysl Rosůlek ze Západočeské univerzity v Plzni, který se na region specializuje.

Během posledních osmi let kosovská společnost z představy zářné budoucnosti vystřízlivěla. „Euforie z nezávislosti pominula a očekávání populace zůstala nesplněná. Nepřišla prosperita, zaměstnanost ani perspektivní stát s výhledem na členství v Evropské unii,“ shrnuje zklamání obyvatel Rosůlek. Podle něj se situace v zemi nezlepšuje, v některých ohledech spíš zhoršuje.

Fotogalerie

Zásadním problémem nejmladšího balkánského státu je všudypřítomná korupce a obrovská nezaměstnanost, která dosahuje až 35 procent. Velká část nezaměstnaných jsou mladí lidé, kteří odcházejí na Západ.

Jejich cílem je především Německo, kde ale nemají šanci získat azyl (více si můžete přečíst zde). Z německých statistik vyplývá, že v zemi minulý rok požádalo o azyl celkem 37 095 Kosovanů. „Za masivní migrací kosovských Albánců na Západ je často právě deziluze a ztráta nadějí,“ myslí si politolog.

Napětí uvolnily smlouvy o srbské menšině a úpravě hranic

Za současnou vnitropolitickou krizí, která vyvrcholila násilnými protesty v ulicích, je spor mezi vládou a opozicí. Kabinet premiéra Isy Mustafy chce totiž schválit větší autonomii pro srbskou menšinu na severu Kosova a úpravu hranic s Černou Horou. Opoziční poslanci to nechtějí dopustit, a proto už od loňského října sabotují zasedání parlamentu.

Kvůli tomu se zákonodárci v novém roce radši ani nesešli. „Mnoho členů parlamentu je v zahraničí až do února,“ vysvětlil podle serveru Balkan Insight předseda parlamentu Kadri Veseli, proč se nekonalo plánované jednání 19. ledna.

Odkládání zasedání parlamentu kvůli prodlouženým prázdninám poslanců nemá obdoby ani v Kosovu. Skutečným důvodem jsou hrozby opozice. „Pokud se establishment pokusí uspořádat zasedání předtím, než se krize vyřeší, bude to vážná provokace, která povede k dalšímu napětí,“ hrozil Frasher Krasniqi, mluvčí opoziční strany Vetevendosje (Sebeurčení).

Odborníci míní, že humbuk kolem smluv se Srbskem a Černou Horou je nejspíš katalyzátorem celospolečenské krize a radikální akce v parlamentu jsou odrazem úrovně kosovské politiky.

„Ty poměrně velké spory jsou spíše osobního rázu než ideové. Kosovští Albánci jdou proti kosovským Albáncům. Je pravdou, že srbská menšina chce co největší autonomii a kosovští Albánci pro Srby naopak co nejmenší. A opozice se na tom snaží získat politické body,“ tvrdí Rosůlek.

Opozice v Prištině z 9. ledna tohoto roku. Demonstranti házeli zápalné lahve a kameny na sídlo vlády. Policie odpověděla slzným plynem.

„Další štěpnou linií jsou vztahy kosovských Albánců s Evropskou unií,“ upozorňuje Rosůlek. Jedním z hlavních problémů je vydávání válečných zločinců do Haagu. „Na rozdíl od Bosny a Hercegoviny a částečně Chorvatska i Srbska se nedařilo vydávat podezřelé a svědkům, kteří chtěli mluvit, bylo najednou vyhrožováno. Ani stát, ani evropské struktury nebyly schopné jim zajistit ochranu,“ říká Rosůlek.

Kosovo dělá problémy, přesto se s ním EU sbližuje

Kosovští politici nemají zájem o vyšetřování válečných zločinů z let 1998 a 1999. „Pokud by došlo k opravdu spravedlivému vyšetřování válečných zločinů, které byly údajně páchány UCK (Kosovská osvobozenecká armáda, pozn. red.), otřáslo by to kosovskou politikou,“ vysvětluje balkanolog.

„Jeden z nejvýše postavených politiků Hashim Thaci byl předákem UCK a stejně tak řada dalších politiků napříč stranami,“ poukazuje Rosůlek na postavu bývalého kosovského premiéra, který se podle pět let staré zprávy Rady Evropy jako šéf místní mafie podílel na obchod s lidskými orgány, pašování drog i zbraní (o zprávě čtěte zde).

Za úspěch se podle Rosůlka dá považovat dohoda o vzniku nového zvláštního soudu v Nizozemí, který má válečné zločiny i organizovaný zločin kosovských Albánců vyšetřovat (více si můžete přečíst zde).

Přes všechny problémy se Kosovo dočkalo minulý týden sblížení s Evropskou unií. Evropský parlament ratifikoval asociační dohodu, která balkánské zemi přinese další výhody. Mimochodem pod taktovkou evropské diplomacie vznikla i kontroverzní smlouva o právech srbské menšiny. Špatné vztahy se sousedními státy totiž brání uznání nezávislosti Kosova u pěti členů EU.

Proč Evropa Kosovo tolik podporuje? „Evropská unie je tím posledním, kdo by si přál, aby se Balkán stal zdrojem masové migrace do EU, nebo aby zde vypukly další konflikty. Proto je Evropská unie tak trpělivá a vychází těmto zemím vstříc, když je to možné. Pokud země na Balkáně nemají naději na vstup do evropských struktur, lidé pak ztrácejí motivaci a utíkají,“ vysvětluje Rosůlek.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.