Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politici vědí, jak obejít zákon. S Ústavním soudem se nepřou poprvé

  5:35aktualizováno  5:35
Ústavní soud rozhodne, politikům se to nelíbí, a tak vymýšlejí, jak takové rozhodnutí nerespektovat. Nebo alespoň obejít či pořádně zkritizovat. A zdaleka nejde jen o nynější tahanice ohledně sporného zákona zkracujícího volební období. Mezi ústavními soudci a politickou reprezentací to pořádně jiskří.

Opakuje se to pořád znovu a znovu. Soudy rozhodnou, politikům se to nelíbí a rozhodnutí chtějí zvrátit | foto: Radek Miča, MAFRA

OHROŽENÉ VOLBY ON-LINE

Dění kolem předčasných voleb minutu po minutě

PŘEHLEDNĚ: Budou volby v listopadu? Rozhodnou politici, soud, či Melčák

DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI:

+ Změníme ústavu, dohodli se politici s prezidentem
+ Ústavní soud rozhodne o předčasných volbách 10. září
+ Odklad voleb připraví malé strany o miliony, hrozí soudem

OHLASY A NÁZORY:

+ Havel: Rozhodnutí Ústavního soudu chápu
+ Kalvoda: Napadneme i další pokusy změnit ústavu
+ Právník: Zrychlené jednání o změně ústavy je nestandardní
+ Dva soudci pochybují, jestli si Melčák mohl stěžovat
+ Dvě třetiny občanů chtějí volby v říjnu, ukázal průzkum

A není to tak dávno, co to podobně jiskřilo mezi soudy a některými politiky, kteří se pokoušeli obejít verdikty ohledně vybírání poplatků za léky. Nejviditelnější byl středočeský hejtman David Rath. Ten svou nelibost nad rozhodnutím soudu dokonce završil zveřejněním jména a telefonu příslušné soudkyně.

"Určitě existují legální prostředky, jak se domoci změny soudního verdiktu," komentoval to poměrně umírněně právní expert Jan Kysela. Nejen jemu se totiž nelíbí, jak malou mají politici úctu k právu, zákonům a soudcům.

A platí to samozřejmě o úctě k té nejdůležitější soudní instituci – Ústavnímu soudu. Ten už opakovaně rozhodl ve prospěch majitelů domů, kteří si stěžují na regulaci nájemného a na škody, které jim touto regulací vznikly. Ale verdikt (ano, ten od Ústavního soudu) je pro ně jen cárem papíru. Na peníze, které by dorovnaly ztráty, majitelé čekají marně.

"Jsou na místě pochyby, zda žijeme v právním státě," říká Klára Veselá-Samková, která sdružení majitelů domů zastupuje. "Sama za sebe pochyby nemám, toto právní stát není," dodává.

Veselá-Samková je přesvědčena, že spor rozhodne Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a pro Česko bude znamenat pořádnou ostudu. Vždyť se tam už sešlo neuvěřitelných pět tisíc žalob od majitelů nemovitostí.

Ostuda ve Štrasburku?

Pozoruhodné je, jak věčně rozhádání politikové dokážou najednou držet při sobě, když jde o společné tažení proti domnělému nepříteli, jako je svobodný tisk. Náhubkový zákon, který má mimo jiné politikům zajistit větší "bezpečí" před zájmem veřejnosti, také skončí u Ústavního soudu. Ten posoudí, zda právo na svobodu tisku není ohroženo. Nejspíš na tom nic nezmění současná snaha vlády sporný zákon zjemnit.

Právní odborníci stejně tak kroutí hlavou nad postojem poslanců, kteří tvoří zákony podle osobních sympatií či antipatií. Příkladem je zákon o soudech a soudcích, jenž říká, že současný předseda Nejvyššího soudu bude ve funkci jen pět, kdežto předseda Nejvyššího správního soudu deset let.

"Jde o to, aby se dostala z postu předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Ale zákon nemá ani důvodovou zprávu. Nevíte, proč tam takové ustanovení je," uvedla už dříve Kateřina Šimáčková z brněnské právnické fakulty.

Ostatně Ústavní soud už několikrát uvedl, jak by měl tento zákon vypadat, ale parlament neustále předkládá odlišné návrhy. Takže poslední novela je u Ústavního soudu žalována potřetí.

Zatímco kvůli neodkladnému problému jsou politici ochotni velkého nasazení, řešit problémy s výhledem do budoucna je pro ně už mnohem těžší. Příkladem je současná tahanice kolem předčasných voleb. Návrh zákona, který by takovou situaci vyřešil jednou provždy, vznikl totiž už v roce 2001. Jenže zatím není schválen.

paroubek: volby v říjnu můžeme ještě stihnout

Jiří Paroubek chce volby co nejdříve. "Expertní skupina právníků předloží změnu ústavy nejpozději do konce týdne," říká šéf ČSSD. Nemyslí si, že ústavní krizi zavinili politici.


Co říkáte na názor, že vyvolání předčasných voleb, které napadl poslanec Melčák u Ústavního soudu, je projevem špatného přístupu k ústavě?
Já myslím, že řešení (předčasné volby – pozn. red.), které Ústavní soud pozastavil, bylo použito naprosto konformně s ústavou. Tak to aspoň braly všechny politické síly i v roce 1998 (kdy se konaly předčasné volby stejným způsobem – pozn. red.). Právní uvažování přece nejde ohýbat, my jsme vycházeli z tohoto precedentu. V ústavním zákoně o předčasných volbách nevidím takový problém.
Odborníci na ústavní právo kritizují zákon o předčasných volbách jako takzvaný "adhocismus", tedy účelové změny ústavy pro konkrétní situaci.
Někteří právníci to kritizují, jiní zase říkají, že máme pravdu. Dnes to kritizují i politici, kteří pro podobný zákon před jedenácti lety hlasovali. To je kromě pana Pitharta i případ předsedy Ústavního soudu, pana Rychetského (v roce 1998 byl senátorem – pozn. red.). Takže by mě zajímal ten posun jejich názorů, který vidím jako účelový.
Po úterním verdiktu Ústavního soudu chcete narychlo měnit ústavu tak, aby mohly předčasné volby proběhnout. Není chyba, že už jste ústavu nezměnili dříve?
Já bych to obrátil. Myslím, že ústava potřebuje, aby se jí někdo začal zabývat, protože má mnoho slabých míst a je nedokonalá.
O těch slabinách se přece hovoří už dlouhé roky.
To se ale hovoří třeba i o přímé volbě prezidenta. Faktem je, že situace ve Sněmovně je taková, že změny ústavy byly neprůchodné. Když jsme přišli se změnou ústavy ve věci přímé volby prezidenta, bylo projednávání tohoto bodu nakonec přerušeno.
Co teď budete dělat?
Očekávám, že nejpozději do konce týdne předloží expertní skupina právníků návrh na změnu ústavy. Ten je pak možné v příštím týdnu projednat ve Sněmovně i Senátu v režimu legislativní nouze. V takovém případě by se volby mohly uskutečnit v původně stanoveném termínu, tedy 9. a 10. října.

Topolánek: ZATÍM TADY NIKDO NEVOLÁ PO REVOLUCI

Mirek Topolánek doufá, že Ústavní soud ještě "ustoupí" a říjnové volby povolí. "Je to padesát na padesát," říká šéf ODS.


Nevnímáte jako chybu, že ta změna ústavy, kterou teď chcete dělat dost narychlo, měla proběhnout už před lety?
Tuto změnu už v roce 2006 navrhli senátoři za ODS. Čili je to otázka špatnému člověku a špatné straně. Nepodařilo se nám tehdy přesvědčit ČSSD, aby to také podpořili.
Stihnou se volby v říjnu?
Vedou k tomu dvě varianty. První: Ústavní soud nerozhodne tak, jak původně odkladem naznačil. To znamená, že Ústavní soud ustoupí. Protože ústavní činitelé – prezident, premiér a předsedové parlamentních komor – ho přesvědčí, že odklad voleb není ve veřejném zájmu. Naopak. Už první naznačené žaloby menších stran proti státu varují, že nás čekají desítky soudních sporů.
Vy jako předseda ODS budete ústavní soudce také přesvědčovat?
Jak bych to prosím vás mohl dělat? Já přece jako poslanec a předseda politické strany k tomu nemám žádný mandát. A jsem tomu dalek. Ústavní činitelé to udělat mohou, a dokonce musí.
A druhá varianta, jak jít k volbám?
To je ta, že experti jednotlivých stran společně s ústavními právníky najdou konformní ústavní řešení se zkrácením všech lhůt a možností využití instrumentu legislativní nouze. Je to tak 50 na 50. Když se toho nedosáhne, budou volby spíše v listopadu. Už to znamená nové náklady, premiér je na schůzce na Hradě vyčíslil na tři čtvrtě miliardy korun.
Není pak lepší už počkat do června, na řádný termín?
To je úplný nesmysl. Tady není žádný mandát, ani vlády, ani Sněmovny, která si ho už sama zkrátila. V situaci, v jaké jsme, není možné čekat do června.
Neobáváte se, že vaše řešení "zkrácených lhůt a "legislativních nouzí" zase někdo může u Ústavního soudu napadnout?
Napadnout může cokoliv. Pokud by i v tomto případě šel Ústavní soud proti veřejnému zájmu, tak já už opravdu nevím, kam bychom se dostali. Dostali bychom se do ústavního marasmu. Zatím je tady noblesní přístup politických stran. Nikdo nevolá po radikálních zásazích, po žádné revoluci. Pak by se s tím politické strany, odpovědné za vládnutí, mohly těžko smířit.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.