"V době, kdy se dá na základě analýzy DNA stoprocentně dokázat, kdo je vrahem, už padá obava z justičního omylu," argumentuje Iva Velíšková. Stejný názor mají dvě třetiny Čechů.
Nutno však dodat, že dlouhodobě podpora znovuzavedení absolutního trestu klesá - před deseti lety jej žádalo 80 procent lidí.
Pokaždé, když českou veřejností otřese brutální vražda, znovu vyvstane otázka: Neměli bychom znovu zavést trest smrti? Do vzrušené rozpravy se znovu a znovu zapojují politici i právníci, ale výsledek je pokaždé předem daný: trest smrti totiž zakazuje ústava i mezinárodní závazky České republiky.
Oko za oko, zub za zub?
I politici tak balancují na hranici, kterou nejlépe vystihuje místopředseda Sněmovny i ODS Ivan Langer.
"Jako otec jsem pro, jako politik a právník proti. V okamžiku, kdy by mi někdo sáhl na dítě, budu vyznávat zásadu oko za oko, zub za zub," říká Langer. "Ovšem zároveň vím, v jakém stavu je naše policie a justice. Ani testy DNA pro mě nejsou dostatečnou zárukou a stále se musím obávat možného justičního omylu."
Podobně mluví další právník z poslanecké lavice, Zdeněk Koudelka ČSSD: "Já proti trestu smrti jako takovému nic nemám. Ale jeho obnovení prostě není možné."
I proto žádná z rozhodujících politických stran téma nevyužívá k získání bodů u veřejnosti: naposledy to v programu měli Sládkovi republikáni, kteří byli ve Sněmovně v letech 1992 až 1998.
"Nikdy bych nevytáhl do boje ať už pro, nebo proti trestu smrti. Protože to prostě nejde," říká Langer.
Ne, vždyť soudci jsou omylní
Jaké jsou vlastně argumenty, proč ani několikanásobným vrahům nedávat provaz? "Protože justici tvoří lidé, a ti jsou omylní, vždycky musí být možnost napravit omyly justice. Trest smrti je natolik definitivní řešení, že je pro mě nepřijatelný," vysvětluje ministr spravedlnosti a šéf Unie svobody Pavel Němec.
Posledním, kdo v Československu skončil na popravišti, byl v roce 1989 Štefan Svitek, který zabil tři lidi. V Evropě je trest smrti pouze v Srbsku a Černé Hoře, nedávno jej zrušila například Ukrajina. Celosvětově nejvíce popravují lidi v Číně, Íránu, Saúdské Arábii - a samozřejmě také v USA, kde elektrické křeslo či oběšení uznává zhruba polovina států.
"Přístup Američanů je dán civilizačním vývojem - už od dobývání Ameriky mají tamní obyvatelé jiný přístup k ochraně osobních práv a k účelu trestu," vysvětluje Josef Kuchta z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
"Tam má být trest spíše odplatou, pomstou, má jakýsi ochranný společenský charakter, v Evropě se přikláníme spíše k trestu za účelem nápravy a výchovy." Od roku 1976 bylo v USA popraveno 752 lidí. A to nejvíce ve státě Texas v 90. letech, kdy jeho guvernérem byl nynější americký prezident George Bush.
