Politikům mohou tituly před jménem zajistit další hlasy, i proto se jimi na billboardech pyšní. Ilustrační foto.

Politikům mohou tituly před jménem zajistit další hlasy, i proto se jimi na billboardech pyšní. Ilustrační foto. | foto: MF DNES

Politici touží po titulech, i když nemají význam. Češi si jich ale cení

  • 394
Vysokoškolské vzdělání je pro Čechy elitní záležitost. Kdo má u jména titul, je považován za kapacitu. Politici to vědí, i proto se za tituly ženou. A to přesto, že například tzv. malý doktorát z práv, JUDr., v podstatě nemá význam.

Škoda, musí bědovat někteří politici, že oblíbeným "turbostudiem" nelze absolvovat také lékařské fakulty a rychle tak získat titul MUDr. Kdyby to šlo, jistě by se stal v politice oblíbenou ozdobou před jménem. I přesto, že medicína nemá k politice tak blízko jako právo.

Zkratka MUDr. je sice latinsky medicinae universae doctor, avšak při umístění na volební lístek ji lze přeložit takto: Zakroužkuj mě, zvol mě! Vysoká obliba lékařů u voličů v Česku spolehlivě funguje.

Lidé jim v každých volbách dávají preferenční hlasy, takže lékaři ze zadních pozic na kandidátkách obvykle přeskáčou i zkušené stranické mazáky.

Ležet kvůli tomu šest let v anatomii a učit se orgány v latině je však dost dlouhá cesta k hlasům.

V politice však přitahují i další tituly. Češi jsou národem, který všemožné tituly miluje a nesmírně si potrpí na formální vzdělání. Kdo má před jménem Mgr., Ing., JUDr., PhDr., RNDr. nebo PharmDr., mívá výhodu. A bývá považován pomalu za někoho, kdo prostě nekrade a nepodvádí. I dva lídři největších stran, Mirek Topolánek a Jiří Paroubek, si proto dávají na billboardy před jméno titul Ing.

Zbožštění vzdělání lze vysvětlit zřejmě rakouskou tradicí, kdy se manželka lékaře urazila, jestliže nebyla oslovena "paní doktorová", stejně tak "paní vrchní radová".

A za čtyřicet let komunistického režimu se vysokoškolské vzdělání stalo něčím výjimečným, elitním, pro zhruba desetinu populace. Až dnes je masovou záležitostí, kterou si může dopřát šedesát procent dětí. Vedle 26 státních a veřejných univerzit vzniklo dalších 45 soukromých vysokých škol.

"Za komunistů se stávali doktory mnozí, jejichž intelektuální kapacita byla, eufemisticky řečeno, vcelku podprůměrná. Od nepaměti se přece říkávalo – přijel ke zkoušce na huse. Rozdíl je v tom, že tehdejší udělování titulů za zásluhy bylo posvěceno ústavním paragrafem o vedoucí úloze KSČ," připomíná publicista Vladimír Kučera. Tehdy se na vysoké školy dostali jen ti nejnadanější, nebo děti členů KSČ.

Například syn známého disidenta Václava Bendy Marek šanci neměl. Jiná věc je, jakým způsobem si chybějící vzdělání dnes dodělává. Jeho snaha získat malodoktorát JUDr. – pro který stačí i bez zapsání ke studiu složit jednu státnici a obhájit práci – znamená jen podvědomě hezčí obdobu jména než obyčejný Mgr. Jinak nic víc, pro praxi je zbytečná.

JUDr. měl dávno skončit

Vždyť po roce 1990 bylo zavedeno v Česku třístupňové vysokoškolské studium – bakalářské, magisterské (nebo inženýrské) a doktorské tituly. Nejcennějším titulem se stal ze západu převzatý Ph.D.

"Tím vznikl tak jedinečný prostor pro vymýcení malodoktorské kultury. Jenže dočkala se návratu zejména kvůli právníkům a politikům, kteří velmi toužili získat titul JUDr., aniž by podstoupili náročné studium a získali plnohodnotný vědecký doktorát," vysvětluje Marek Skovajsa ze sociologického institutu.

K jedné dobré věci dnešní aféra s rozdáváním titulů může nakonec přece přispět – Češi přestanou tak vážně brát akademické tituly.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video