Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politici tahají vzájemný boj mezi paragrafy. Levně tak budí pozornost médií

  16:57aktualizováno  16:57
Koaliční a stranické rozmíšky přivedly politiky od řečnických pultů na policii a státní zastupitelství. Jen v souvislosti s koaliční krizí padlo v dubnu nejméně sedm trestných oznámení. Podle oslovených odborníků v politických kauzách odrážejí snahu být vidět v médiích a s protivníkem si vše vyřídit levně a jednoduše.

Hlouček debatujících poslanců ČSSD v Poslanecké sněmovně. (26. dubna 2011) | foto: Michal DoležalČTK

Nejvíce trestních oznámení podaly od začátku dubna, kdy se koalice zatřásla po tvrzení Jaroslava Škárky, Věci veřejné. Na mušce se ocitli nepřímo členové vlastní strany i ministři ODS a TOP 09.

V trestních oznámeních se shlédla i ČSSD. Jiří Paroubek podal na začátku roku hned tři trestní oznámení na tehdejšího ministra dopravy Víta Bártu (VV).

Naposledy podání trestního oznámení avizoval první místopředseda ČSSD Michal Hašek. Členka krajského kontrolního výboru strany v Olomouckém kraji Marie Horká uvedla, že jí bylo nabídnuto 50 tisíc korun, když ve volbě předsedy bude hlasovat právě pro Haška.

Vyřizování účtů přes trestní oznámení

Radek John, 4. dubna, na neznámého pachatele, kvůli obálkám s penězi, které si předávali poslanci VV
Jaroslav Škárka, 6. dubna, na Víta Bártu, mimo jiné pro podezření z korupce
Kristýna Kočí, 7. dubna, na Víta Bártu, mimo jiné pro podezření z korupce
Jiří Paroubek, 7. dubna, rozšířil trestné oznámení na Víta Bártu, podle něj ABL vytvořila materiál k jeho diskreditaci
Josef Novotný, Miroslav Petráň, 12. dubna, na ředitele Lesů ČR, v souvislosti s hospodařením
Jeden z členů VV, neznámý pachatel, 12. dubna, na MF v souvislosti s povolením internetového hazardu v roce 2008
Josef Novotný, Michal Babák, 14. dubna, na Miroslava Kalouska, pro podezření na chybné využívání dotací

Podle oslovených odborníků jsou trestní oznámení odrazem stavu politické kultury. "Pokud lidé mají dojem, že spolu nejsou schopni soupeřit jen politickými zbraněmi, tedy argumenty, a vtahují do toho policii, státní zastupitelství nebo soudy, dávají najevo, že jejich protějšek není partner ale zločinec. Je to výpověď o světě, ve kterém žijeme," řekl iDNES.cz expert na ústavní právo Jan Kysela.

Prezidentka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová se domnívá, že v politice se trestní oznámení používají v některých případech jako levný nástroj pro diskreditaci protivníka nebo způsob pro odlákání pozornosti. "Je to jedna z možností, jak se dostat do médií, protože ta často informují o trestních věcech," míní Bradáčová.

Souvislost mezi počtem oznámení a medializovanými kauzami zná ze zkušenosti mluvčí vrchního státního zastupitelství v Praze Irena Válová. "Když se objeví mediální kauza, trestních oznámení přibývá," potvrzuje Válová. Podle ní se nenajde za poslední léta období, kdy by si politici přes zastupitelství nevyřizovali spory: "Trestní oznámení na politiky nebo politiků se objevují po celou dobu, kdy pracuji na zastupitelství. Není jediné období, kdy by žádná oznámení nebyla."

Přesto jsou ta dubnová odlišná od většiny ostatních. "Není obvyklé to, že je na sebe podávají strany jedné koalice nebo lidé v jedné straně," komentuje situaci politoložka Vladimíra Dvořáková.

Dvořáková se domnívá, že trestním oznámením dávají politici najevo: jsme si jistí, že jsme v tom nevinně. "Je to také prostředkem snahy někoho zastrašit. Případně vyvolat dojem, že jeden je čistý a ten druhý je špinavec, protože tu přetrvává představa, že když je na někoho podáno trestní oznámení, tak asi něco spáchal," říká politoložka.

Kdyby politici rozlišovali druhy práva, nekončila by oznámení tak často v koši

Podle Kysely toto stigma existuje, protože jsou trestní oznámení zveličována. Aura "pana čistého" jen na základě trestního oznámení je ale mylná. Oznámení jsou jen podnětem pro policii, nikoliv rozhodnutím o vině. "Policie, zástupci a soudy zjišťují, zda se něco stalo, nebo nestalo. A pokud se něco nestalo, tak to hodí do koše," upozorňuje Kysela.

A právě v pomyslném koši většinou oznámení s politickým kontextem končí. "Tipuji, že velká část končí rozhodnutím, že se nejedná o trestný čin, protože řada věcí patří do jiných oborů práva a nespadá do trestních věcí," dodává Bradáčová. Například domáhání se práva na ochranu osobnosti je součástí civilního, nikoliv trestního práva.

"Veřejnost včetně politiků si neuvědomuje, že trestní právo je až tou nejzazší formou řešení konfliktů. Nejdříve je potřeba se s konfliktem vypořádat cestou etických zásad nebo civilního či správního práva. Pokud jsou všechny tyto nástroje neúčinné, pak má přijít na řadu trestní právo," míní Bradáčová.

Strany se ale brání, že věci se snaží řešit v politickém kolbišti a teprve poté je ženou k soudu. "Dotyční trestní oznámení podávali až v případech, kdy už byly vyčerpány jiné možnosti. Trestní oznámení nejsou podávána samoúčelně," říká mluvčí strany Jakub Žižka.

Ani sebevíce politických podání ale podle odborníků nepovede k tomu, že se změní zákon a trestní oznámení už nebudou bezplatná nebo podávána za jiných podmínek. "Kdybychom je chtěli spojovat například s kaucí nebo tresty, je to ošemetné, protože bychom tím filtrovali přísun informací orgánům činným v trestním řízení," upozorňuje Kysela. "Problém není v tom, jak je to někde psáno, ale v tom, jak s trestními oznámeními nakládáme. A také tom, kdo a co z nich vyvozuje," dodává.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Pavel Hrůza, unesený Čech z libyjského ropného vrtu Ghaní
Zpravodajci prověřují novou stopu v případu Čecha uneseného v Libyi

Čecha Pavla Hrůzu zajali džihádisté v Libyi před dvěma lety. Před tři čtvrtě rokem dostala společnost, pro kterou Hrůza pracoval jako manažer cateringu,...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.