"Pokud je starosta současně i krajským zastupitelem, senátorem anebo poslancem, určitě to má své výhody i pro obec," míní politolog Jan Bureš.
A starostové mu v tom dávají za pravdu. Není proto divu, že v nově zvoleném středočeském zastupitelstvu zasedne hned dvaadvacet starostů, což je takřka třetina členů.
Chtěl mít blíž k dění
Jedním z krajských nováčků je třeba starosta Věšína na Příbramsku Pavel Hutr (ČSSD). "Kandidoval jsem proto, abych měl blíže k dění v kraji. Dosud jsme totiž všechny informace o dotacích měli zprostředkovaně," přiznal Hutr. Na více funkcí si ale netroufá.
"Neumím si představit, že bych jako starosta zastával třeba ještě funkci v krajské radě," uvedl Hutr.
Více než starosta sedící v krajském zastupitelstvu má pro obec přínos ten s poslaneckým mandátem. "Přímý vliv má třeba při porcování medvěda, tedy přerozdělování státního rozpočtu, z něhož může žádat peníze pro svůj region," jmenuje výhody politolog Bureš.
Má to podle něj ale háček – poslanci jednají poměrně často, a tak se starostové ve svých obcích moc neohřejí. To přiznává i jediný středočeský starosta-poslanec Aleš Rádl (ODS) z Černošic v okrese Praha-západ. Obě funkce prý zvládá jen díky tomu, že je neuvolněný starosta.
Konečné volební výsledkykrajské i senátní volby na iDNES.cz |
Starosta jako reprezentant
"Jsem spíše starostou reprezentačního typu. Mám dva místostarosty, z nichž jeden pracuje na plný úvazek, a tajemníka. Úřad proto funguje dobře," tvrdí Rádl.
I místní jsou spokojení. "Dělala se tu nová silnice. Vsadila bych se, že kdyby starosta nebyl v parlamentu, čekali bychom na ni déle," myslí si obyvatelka Černošic.
Mezi poslanci za střední Čechy jsou i tři místostarostové středočeských měst Zdice, Unhošť a Jesenice i několik členů obecních zastupitelstev.
Přebornicí je bezesporu poslankyně Jiřina Fialová (KSČM). Zvládá jak práci poslankyně, tak krajské zastupitelky a zastupitelky obce Vraňany.
O tom, že by se některé role komunistická poslankyně vzdala, neuvažuje. "Je to výhoda. Mám tak propojení od obce přes kraj až po Sněmovnu. Třeba když se něco rozhodne ve Sněmovně a týká se to obcí, hned vím, jaká je reakce. Je to skvělá zpětná vazba," tvrdí Fialová.
Stihnout všechny tři funkce jí nedělá problém. "Vzhledem k tomu, že kraj má sídlo v Praze a Sněmovna taky, časově to stíhám," dodala.
Za ideální kombinaci funkcí považuje politolog Jan Bureš práci starosty a senátora. Ve středních Čechách jsou takoví jen dva: příbramský starosta Josef Řihák (ČSSD) a neveklovský starosta Karel Šebek (ODS). Po letošních senátních volbách jich mohlo být ještě víc, na post senátorů kandidovali i starostové Kladna a Kolína. Ani jeden z nich ale neuspěl. Paradoxně jim mohlo uškodit právě to, že jsou starostové a obyvatelé je raději než v Senátu chtějí vidět na radnici.
Poslance vyměnil za senátora, starostou zůstává dál
"Být zvolen senátorem znamená jistotu na dalších šest let a slušný plat. Navíc jednání nebývají tak často," konstatoval Bureš.
Josef Řihák má s funkcemi bohaté zkušenosti. V minulých letech si vyzkoušel práci krajského zastupitele a poslance.
"Pokud jde o spojení funkcí poslance a starosty, z vlastní zkušenosti mohu říci, že pokud má člověk tým kvalitních spolupracovníků, zvládnout se to dá," tvrdí Řihák. Přesto dal nyní přednost kariéře senátora. Starostou Příbrami ale dál zůstává.
"Především proto, že považuji za důležité dokončit projekty, které jsme si na začátku funkčního období na radnici dali," vysvětluje.
Obyvatelé Příbrami ale nevěří, že se život ve městě pod vedením starosty-senátora zlepší. "Senátoři o penězích moc nerozhodují, nic se kvůli tomu nezmění," tvrdí Karel Poláček. Podle něj by si Příbram mohla polepšit spíš tím, že krajský úřad teď povede ČSSD, jejímž je Řihák členem.
V jednom mají všichni jasno: skloubit funkce hejtmana a poslance půjde velmi obtížně. Přesto se o to chce David Rath pokusit.
