Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politici si polepšili o tisíce korun

  1:19aktualizováno  1:19
Až dostane Mirek Topolánek první výplatu za letošní rok, může se těšit na základní plat ve výši 164 900 korun. Oproti loňsku si měsíčně polepší o více než deset tisíc korun. Od ledna jsou na tom lépe všichni politici – základní platy poslanců, senátorů, ministrů i prezidenta vzrostly o téměř sedm procent.
Když průměrný plat učitele či státního úředníka v jednom roce vzroste o tisícovku, základní plat poslance nebo senátora později vzroste o tři tisíce.

Když průměrný plat učitele či státního úředníka v jednom roce vzroste o tisícovku, základní plat poslance nebo senátora později vzroste o tři tisíce. | foto: MF DNES

Když přitom MF DNES před koncem loňského roku oslovila sto největších českých firem, vyplynulo z této ankety, že jejich zaměstnanci se mohou v průměru těšit na zhruba pětiprocentní zvýšení platu. Alespoň podle tempa růstu platů jsou tedy čeští politici nadprůměrní.

"Proč by to nebylo adekvátní, když všude jinde rostou platy o pět procent? Lidi si musí zvyknout, že to tak je. Samozřejmě, uklízečce se to bude zdát hodně, ale průměrný manažer malé firmy o pětadvaceti lidech bere třikrát nebo čtyřikrát tolik co my politici," hájí růst platů senátor ODS Jaroslav Kubera.

Na začátku byl Špidlův zákon o státní službě
Jak je možné, že politikům rostou platy rychleji než jiným zaměstnancům, i když jejich výkony – přinejmenším v posledních měsících, kdy nejsou schopni se domluvit na vládě – tomu neodpovídají?

Zvyšování platů politiků je nastaveno tak, že se počítají od trojnásobku průměrného platu státních zaměstnanců za předchozí roky.

Zjednodušeně řečeno: když průměrný plat učitele či státního úředníka v jednom roce vzroste o tisícovku, základní plat poslance nebo senátora později vzroste o tři tisíce. Tento systém před několika lety prosadil bývalý ministr práce a sociálních věcí, později premiér a nyní eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) do zákona o státní službě.

O něco později – v době po povodních na podzim 2002 – si sice politici zvyšování platů na čas "zmrazili", ale dlouho jim to nevydrželo.

Senátoři využili sporů o to, zda mají dostat přidáno policisté, kteří nakonec měli smůlu. Zařídili, aby se místo toho začaly pravidelně zvyšovat platy politiků.

"Že se v posledních letech zvedají automaticky platy ústavních činitelů, bylo dílo ODS. To její senátoři odblokovali moratorium na jejich zvyšování," brání svou stranu šéf poslanců ČSSD Michal Hašek.

Základní plat poslance či senátora tak nově od letošního roku nemůže být nižší než 61 500 korun. K tomu ještě dostávají příplatky za parlamentní funkce – ve výborech nebo ve stranických klubech.

A co víc: jako bonus mají další desítky tisíc korun jako takzvané náhrady. Jejich významnou část tvoří peníze "za dojíždění". U řadových poslanců je to od letošního roku v rozmezí od 31 900 do 43 300 korun.

Takže řadový poslanec ze severní Moravy, který to má do Prahy nejdál a zároveň nemá žádnou funkci v parlamentním výboru, bude mít základní příjem 104 800 korun.

K tomu má ještě další výhody, například hromadnou dopravu zdarma. Poslanec tedy dostane peníze na dopravu, ale třeba vlakem cestuje zdarma.

Bylo by možné změnit systém, kdy politici dostanou jednu službu proplacenou dvakrát i víckrát? Senátor Kubera říká, že jednou z možností je, aby měl politik jeden plat, ze kterého by vše zaplatil.

"Pak by si ale museli lidi zvyknout, že ta suma bude 150 nebo 160 tisíc korun, což by zase vyvolalo obrovské emoce," domnívá se Kubera.

Žádná změna pravidel pro platy politiků však není na obzoru.

Nejen vyšší plat, ale i přísnější zákon o střetu zájmů
Politiky letos nečeká jen "cukr" v podobě vyšších platů, ale i "bič" v podobě přísnějšího zákona o střetu zájmů.

Veřejnost bude mít mnohem více pod kontrolou majetkové poměry politiků. A když některý z nich zalže o svých vedlejších příjmech, darech, o tom, jaké má akcie, leasing na automobil nebo kde dluží, bude mu nově soud moci udělit třeba stotisícovou pokutu.

"Majetkový striptýz" budou muset podstoupit nejen vrcholní politici, ale i zastupitelé krajů a větších obcí, kteří tuto práci dělají na plný úvazek, členové bankovní rady České národní banky či soudci.

Zřejmě jako první si na sobě nový zákon vyzkoušejí ministři, kteří teď končí a v nové Topolánkově vládě už nebudou. Oznámení o svých vedlejších příjmech, darech, novém majetku či dluzích by měli podat do třiceti dnů po odchodu z funkce.

"Nemám s tím absolutně žádný problém," řekla v úterý končící ministryně školství Miroslava Kopicová.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Vyhýbání vozů mezi Opatovcem a Zádolkou.
VIDEO: Stovky kamionů devastují silnici u Třebové, místním ničí domy

Na hranici sjízdnosti je už několik měsíců objízdná trasa pro kamiony, které míří do překladiště v České Třebové. Silničáři proto musejí nejhorší díry zalévat...  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.