Poslanci se dohadují o příspěvku na pohřeb. Nevyplácením pohřebného by stát ušetřil půl miliardy korun. Ilustrační foto.

Poslanci se dohadují o příspěvku na pohřeb. Nevyplácením pohřebného by stát ušetřil půl miliardy korun. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Politici se přou o úsporách. Chtějí zrušit pohřebné

  • 367
Daně, zákon o neziskových nemocnicích i škrtání sociálních výdajů. To jsou nyní hlavní sporné body při vyjednávání o nové vládě mezi ODS, ČSSD a lidovci. Patři k nim i pohřebné.

Když strany podepíší dohodu o programu vlády a rozdělení křesel, vypadá to tak, že ve zdravotnictví by si lidé mohli zaplatit připojištění za nadstandardní péči. Ale třeba pohřebné na poslední rozloučení se svými blízkými by už lidé od státu nedostávali.

Jak se asi dalo čekat, experti vyjednávající o vládě se neshodli na tom, jak vysoké daně by lidé měli platit. A s největší pravděpodobností se právě zde rozhodne, jestli si šéfové ODS, ČSSD a KDU-ČSL nakonec na společnou vládu kývnou. - více zde

Zatímco ODS chce jednu sazbu daně z příjmu fyzických osob i pro firmy, ČSSD je kategoricky proti. "Nebudeme ve vládě, která by měla ve svém programu rovnou daň," zdůraznil místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka poté, kdy strany ukončily jednání o daních.

Sociální demokraté budou podle něj trvat na zachování čtyř sazeb daně z příjmu osob s tím, že by se jen rozšířila daňová pásma. To znamená, že by někteří lidé s vyššími příjmy "spadli" do pásma s nižším zdaněním.

Lidovci podle jejich rozpočtového experta Miroslava Kalouska navrhují kompromis, že by mohly být dvě sazby daně z příjmu osob. Jedna nižší než dvacet procent a druhá 25procentní pro lidi s ročním příjmem nad 750 tisíc korun.

Vyjednavači se naopak shodli na postupném snižování tempa deficitu veřejných rozpočtů, až na 2,3 procenta HDP v roce 2010.

"Pastelkovné" ČSSD brání
Velký rozpor mezi ODS a ČSSD je také zatím v tom, kolik by se mělo škrtat v sociálních výdajích.

"Spor je o to, že my navrhujeme, aby se pro rok 2008 škrtlo 15 miliard korun v sociálních výdajích s tím, že pak by se stejná výše výdajů držela po celé volební období," řekl v pondělí MF DNES ministr práce a sociálních věcí a místopředseda občanských demokratů Petr Nečas.

V tom se s ODS shodují lidovci, zatímco pro sociální demokraty je takový škrt příliš drastický.

A jak vypadá jednání o sociálních výdajích v detailu? "Zatímco na zrušení pohřebného jsme se dohodli, na pastelkovném sociální demokracie trvá," řekl Nečas.

Když se nebude platit pohřebné, ušetří stát půl miliardy, takzvané pastelkovné, tedy příspěvek pro rodiče žáků první třídy základní školy, stojí pětkrát méně, tedy asi 100 milionů korun. Pro sociální demokraty je to jedna z věcí, které urputně prosazovali, a tak se jí tak lehce nechtějí vzdát.

Strany se zato dohodly, že se změní pravidla pro některé valorizace, ať už jde o penze či rodičovské příspěvky. Zvyšování je třeba u rodičovských příspěvků nastaveno tak, že vyplývá automaticky ze zákona. Na to by však stát v budoucnu neměl dost peněz, respektive by se musel stále více zadlužovat.

A to podle politiků není možné. Stejně tak jako přijímání dalších zákonů, které by zvyšovaly povinné výdaje státu.

Politici se shodli i na plánu důchodové reformy. Mělo by například pokračovat zvyšování důchodového věku na 65 let. Počítá se i s tím, že by stát více podporoval dobrovolné penzijní připojištění.

Boj o neziskové nemocnice
Dva hlavní sporné body zůstaly v kapitole zdravotnictví. Jde o zákon o neziskových nemocnicích, který brání ČSSD, ale vadí ODS, a pak také o případné placení u lékaře. Sociální demokraté jsou ochotni kývnout maximálně na placení za recept, ale jen tehdy, když zákon o neziskových nemocnicích přežije.

"Pro mě je naprosto zarážející, že je ten možný obchod tak postaven a že tak brání zákon, jehož významné části zrušil Ústavní soud," diví se ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Neumí si zatím představit, že by na něco takového ODS kývla.

Všechny sporné body teď posoudí vedení ODS, ČSSD a lidovců.

Sporné body

- výše daní z příjmů fyzických osob 
- výše sociálních škrtů (ve hře je návrh na škrt 15 miliard korun)
- "pastelkovné" pro rodiče 
- osud zákona o neziskových nemocnicích 
- placení za pobyt v nemocnici (padesátikoruna za den) 
- poplatek za recept (dvacet korun) 
- zrušení finanční policie 
- zavedení trestní odpovědnosti firem 
- institut "korunního svědka"


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video