Poslanci se už do předčasných voleb mnohokrát nesejdou, sliby tak zůstanou většinou nesplněny. Ilustrační foto

Poslanci se už do předčasných voleb mnohokrát nesejdou, sliby tak zůstanou většinou nesplněny. Ilustrační foto | foto: David Port

Politici se předhánějí ve slibech, které do voleb nestihnou projednat

  • 93
Žádná politická strana není v současné době oficiálně u moci a ani v parlamentu nemá sílu cokoli prosadit. To ale politikům nebrání v tom, aby veřejnosti dávali vážně míněné sliby. Chtějí je splnit ještě do voleb, i když končící Sněmovna je projednat nestihne.

Bývalá koalice i opozice ztratily v parlamentu sílu samostatně prosadit zásadní reformy a návrhy už před několika měsíci. Nové zákony je možné odhlasovat jen při spolupráci všech nebo alespoň hlavních stran.

To je příklad protikrizového balíčku, který obsahuje i šrotovné. Díky dohodě ODS a ČSSD by navzdory prezidentovu vetu z tohoto týdne mohlo před volbami projít. Začátek poslední řádné schůze poslanců je plánovaný na 8. září.

V předkládání neprosaditelných návrhů jsou nejaktivnější zelení. I když mají ve Sněmovně z původních šesti už jen čtyři poslance, navíc dva z toho na odchodu na politický odpočinek.

Kateřina Jacques například před časem sepsala líbivou novelu, která médii kritizovaný náhubkový zákon, pro který sama hlasovala, má zbavit alespoň nejkřiklavějších paragrafů. I poslanci, kteří se pod návrh podepsali, ale připouštějí, že se do rozpuštění Sněmovny nepodaří projednat. "Chápal jsem to spíše jako gesto," řekl před časem iDNES.cz poslanec ČSSD František Bublan. - více o novele náhubkového zákona čtěte zde

Sliby chyby

Studnice nápadů zelených ale nevysychá. Z jejich dílny míří na vládu další - už v pondělí Fischerův kabinet posoudí návrh, který má omezit imunitu zákonodárců. Zelení také požadují zákaz tzv. přílepků k zákonům a chtějí změnit i způsob výběru členů mediálních rad. - více o návrzích zelených se dočtete zde

Podle politologa Josefa Mlejnka načasování návrhu souvisí s předčasnými říjnovými volbami. "Teď už bude všechno předvolební tah," domnívá se. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda prohlásil, že neočekává, že by se zákon stihl na poslední zářijové schůzi projednat.

Lidovci požadují zastavit údajně zmanipulované výběrové řízení na šéfa České televize. Jejich předseda Cyril Svoboda chce změnu pravidel také pro volbu členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, aby nebyli "jen v rukou politických stran".

Prohlásil, že se této zásadní věci politici mají věnovat ještě před volbami, ačkoli podobný návrh zelených označil za předvolební výkřik. I Svoboda ale připustil, že do předčasných voleb už Sněmovna žádné rozhodnutí neudělá. - čtěte Odložme volbu šéfa ČT, říká Svoboda. Ale ví, že šance je malá

Maturity v rukou politiků

Velkou šanci nemá ani snaha odložit státní maturity, se kterou se ohání jak demokraticky zelená poslankyně Olga Zubová, nově kandidující za ČSSD, tak dvě největší politické strany. I když obě navrhují totéž, jedna druhou okřikuje, že jde o populistický předvolební tah. A aby nezůstalo jen u politiků, téma si vzala za své i manželka šéfa ČSSD Petra Paroubková.

ČSSD ale byla rychlejší a odklad zapracovala jako přílepek k tzv. kompetenčnímu zákonu. ODS to značila za protiústavní krok - ne snad proto, že by jí systém přílepků vadil, ale protože by z návrhu získala politické body ČSSD. Proto si pospíšila a na vládu poslala svoji vlastní verzi zákona, Fischerův kabinet ji ale nepodpořil. - čtěte ČSSD se vložila do odkladu maturit, může si získat prvovoliče

Fischerova vláda se ostatně populistickými návrhy stran musela zabývat už od samého začátku. Premiér Fischer se ještě ani neohřál ve svém novém křesle a tehdejší předseda lidovců Jiří Čunek už ohlašoval, že se lidovci zasadí o snížení cen elektřiny.

S návrhem šel rovnou za Fischerem, který tehdy ještě ani neměl vlastní kancelář. Ministerský předseda mu přesto slíbil, že se bude tématem na zasedání vlády zabývat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video