Po omezení odběrů volali v minulosti i mnozí severočeští představitelé radnic, když se začaly množit krádeže obecního majetku, třeba kanálových vpustí. Nový rozměr pak tento problém dostal po smrtelných případech, kdy se ve Vejprtech, České Kamenici a Žatci na sběrače zřítily podřezávané objekty a čtyři lidé přitom zemřeli.
"Tohle je opravdu vrchol, chceme rychlou změnu zákona o odpadech," reagoval severočeský poslanec Vlastimil Aubrecht (ČSSD) na dotaz MF DNES, kdy už konečně někdo upraví zákony v neprospěch sběren a zlodějů kovů přezdívaných "magneti".
Aubrecht je šéf sněmovního podvýboru, který má mimo jiného na starosti právě legislativu okolo sběren železného šrotu.
Podle mluvčího ministerstva životního prostředí (MŽP) Jakuba Kašpara ale už současný zákon obcím i kontrolním institucím dává na ohlídání sběrových firem dostatečné páky. Je v něm i možnost milionového postihu.
"Ministerstvo v tomto ohledu neví, která bije. Proto jsme připravili návrh, který by to ještě zpřísnil. Aby třeba policie mohla bez problémů vstoupit do sběren a kontrolovat je. Nebo aby ten, kdo sběr vykupuje, ho pak musel 48 hodin na sběrně zadržovat a evidovat," říká Aubrecht. Situace v Česku nemá podle Aubrechta v tomto směru obdoby.
"Železný šrot by stejně jako jinde v Evropě měl být odpadem, který může vykupovat od fyzických osob jen k tomu pověřená osoba. Zítra mám jednání se Svazem měst a obcí, tam se budeme bavit o tom, že by výkup spadl mezi jejich povinnosti, stejně jako dnes odebírají elektrospotřebiče a další odpady," popisuje záměry ČSSD Aubrecht.
"Společně s některými radnicemi z našeho regionu, které mají své technické služby, jsme došli k názoru, že řešení musí být radikální. Aby se šrot, stejně jako v okolních zemích, nevykupoval od fyzických osob," tvrdí Aubrecht.
"Magneti" nemají účty
Zda se ale Aubrechtovi a spol. podaří nějaká tvrdá zákonná norma proti sběrnám, jež od zlodějů kovů rády vykoupí cokoli díky vysokým cenám železa a dalších kovů, je nejisté.
Na věc ale nepanuje jednotný názor. MŽP, které je v rukou Strany zelených, třeba neslyší na návrh ústeckého primátora Jana Kubaty z koaliční ODS. Ten před časem navrhl, aby sběrači mohli peníze za železný šrot posílat jen na bankovní účty, čímž by odpadly okamžité hotovostní platby, které "magnety", jak řada Severočechů zlodějům kovů přezdívá, k podobným činům jako v Terezíně svádějí.
"Řada lidí, a zdaleka nejenom zlodějů kovů, například důchodci, děti a mládež, nezaměstnaní, žádný účet nemá. Vykupovat kovy pouze od právnických osob by zase znamenalo, že běžný občan by neměl šanci kovový odpad odevzdat k recyklaci jindy než na 'železnou neděli', a ty nejsou všude," míní mluvčí MŽP Jakub Kašpar.
Snahy o tyto úpravy nepochybně narazí také na odpor "železné lobby", která by to mohla označit za omezování svobodného podnikání.
"Není to žádné omezení podnikání, taková úprava je běžná ve všech zemích Evropy. Jinde takový systém jako u nás neexistuje. Pracovníci sběren to navíc dál budou vykupovat, ale od obcí, ne od fyzických osob," říká poslanec.
Severočeský poslanec Vladimír Šoltys z ODS tentokrát s opozičním Aubrechtem souhlasí.
"Takováto dílčí poslanecká novela může být rychlá a přínosná. Projednávání vládního návrhu nového zákona o odpadech, což je rozsáhlá norma, zabere určitě mnoho času. Osobně nemám nic proti tomu, aby železný šrot shromažďovaly a do sběren předávaly nikoliv fyzické, ale jen právnické osoby," uvedl Šoltys.
. Za 26 tisíc škoda více než milionZloději mohou podle propočtů MF DNES za ukradený bronz dostat ve sběrně zhruba 26 tisíc korun. Z Národního hřbitova, kde jsou umístěny ostatky lidí, kteří trpěli nacistickou perzekucí, zmizelo 327 bronzových desek, každá z nich váží přibližně jeden kilogram. Památníku v Terezíně však kvůli pár tisícům vznikla škoda, která dosahuje více než milionu korun - jde o cenu ukradených reliéfů - a téměř milion budou stát nové. Památník se nestal terčem krádeží poprvé. Loni v lednu kdosi ze hřbitova ukradl desítky bronzových nápisů, v říjnu roku 2006 si zloději odnesli dvě bronzové pamětní desky. Škoda šla vždy do desítek tisíc korun. "Nikdy nešlo o tak velkou finanční ztrátu, jako je tomu nyní. Milion korun bude pro památník obrovský problém. Návštěvníci v expozicích nic nepoznají, ale my kvůli znovuosazení náhrobků budeme nejspíše muset odsunout plánované opravy a rekonstrukce," dodává Janoušek. Najít peníze na opravy poničeného hřbitova chce i ministerstvo kultury. - čtěte Ministr kultury chce pomoci Podle Jana Munka, ředitele Památníku Terezín, nabízejí finanční výpomoc i soukromé subjekty. Nechráněný Národní hřbitov k nezvaným návštěvám přímo vyzývá, obrovská pietní plocha s více jak dvěma tisícovkami hrobů není v noci pořádně osvětlená a nemůže být ani intenzivně hlídána. Bez toho, že by byl viděn, se zde může pohybovat prakticky kdokoliv. "S policií jsme o zabezpečení mluvili v minulosti a děláme to i nyní. Hlídky okolo hřbitova pravidelně projíždějí. Ale protože tam je tma, není to příliš účelné. Uvažovali jsme i o zavedení kamerového systému. To však něco stojí. Aby kamery měly smysl, musel by se hřbitov nasvítit. A nikde nemáte řečeno, že vám to někdo nerozbije," poznamenává Janoušek. Národní hřbitov vznikl po druhé světové válce. Na žádost bývalých vězňů terezínské pevnosti bylo exhumováno šest hromadných hrobů s ostatky vězňů, kteří nepřežili nelidské zacházení v koncentračním táboře, věznici gestapa a ve zdejším ghettu. Mezi mrtvými byli i účastníci takzvaných pochodů smrti, kteří do Terezína dorazili v posledních dnech války. |
