Vítěze únorové volby zcela jistě pošlou na Hrad hlasy poslanců a senátorů. Přímá volba by přicházela v úvahu až při výběru dalšího prezidenta.
Vládní strany se v koaliční smlouvě zavázaly zahájit debatu na toto téma. Podle průzkumů veřejného mínění dlouhodobě převažuje názor, že o nejvyšší ústavní funkci mají rozhodovat občané, nikoli zákonodárci.
Dosud všechny pokusy o zavedení přímé volby ztroskotaly. Politici se mimo jiné neshodují v tom, kolik kol by volba měla mít, kolik kandidátů by postupovalo z prvního do případného druhého kola a kolik hlasů by potřeboval vítěz volebního klání.
Zavedení přímé volby slíbila už v roce 2002 tehdejší vláda Vladimíra Špidly. Nejhlasitěji se o změně diskutovalo o rok později, kdy poslanci se senátory vybrali nástupce Václava Havla teprve ve třetím kole třetí volby.
Politici se obávají úspěchu populistů
O zavedení přímé volby usilují hlavně zelení a ČSSD. Sociální demokraté si jsou vědomi, že jejich kandidát při parlamentní volbě může jen obtížně prorazit v pravicově laděném Senátu. Jsou také pro dvoukolovou volbu podobně jako ve Francii nebo u senátních voleb.
Naproti tomu ODS byla spíše pro jednokolovou volbu. V senátních volbách její kandidáti často mívají v prvním kole navrch. Proti jednokolové volbě ostatní argumentují hrozbou vítězství populistického kandidáta. ODS a KDU-ČSL ve svých programech před loňskými volbami do sněmovny přímou volbu hlavy státu nijak nezmiňovali.
Komunisté přímou volbu prezidenta zásadně neodmítají, chtějí ji ale posoudit v rámci postavení moci výkonné a zákonodárné. S tím souvisí i otázka případného posílení pravomocí prezidenta, kterého by volili občané. Poslanci ani senátoři zatím většinou nebyli takové změně ústavy nijak příznivě nakloněni.
Politologové si myslí, že strany se v této otázce rozhodují podle momentální situace a toho, který způsob je pro ně v dané chvíli výhodnější. Zejména lidovci a komunisté mohou za současného rozložení sil hrát při parlamentním vybírání prezidenta významnou roli.