Projekt Rekonstrukce státu tvoří skupina nevládních organizací. Zabývají se...

Projekt Rekonstrukce státu tvoří skupina nevládních organizací. Zabývají se otázkami transparentnosti a odpovědnosti veřejné správy. (Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Místo protikorupčního zákona bude bublina, varuje Rekonstrukce státu

  • 145
Ze zákona o zveřejňování smluv států, krajů a jejich firem, který měl výrazně omezit prostor pro korupci, může zůstat torzo, varuje uskupení nevládních sdružení Rekonstrukce státu. Vychází z posledního návrhu podoby zákona, který tento týden představila náměstkyně ministra vnitra Adriana Krnáčová.

V návrhu, který má iDNES.cz k dispozici, je například uvedeno, že vláda může omezit povinnost uveřejnit smlouvy, objednávky nebo faktury až do sta tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. „Neuveřejňuje se rovněž informace, která je obchodním nebo bankovním tajemstvím,“ píše se doslova ve třetím paragrafu návrhu, který vytáhla tento týden jako poslední verzi úpravy zákona náměstkyně Krnáčová při prezentaci kolegům z dalších ministerstev.

„Původní návrh, tak jako je to na Slovensku, byl stavěn tak, že je určitý počet povinných údajů, jako je předmět smlouvy, cena, datum uzavření, které musí být zveřejněny, a když nejsou, tak ta smlouva není platná,“ řekl ve čtvrtek iDNES.cz Jiří Boudal z uskupení Rekonstrukce státu, jež proti ministerské verzi protestuje.

„Nový návrh to ruší a znamená to, že by bylo možné bez sankce neplatnosti zveřejňovat úplně začerněné smlouvy, kde by nebyl žádný údaj. Kdyby to bylo takto schváleno, tak se jen vytvoří bublina, která nic nepřinese a politici si jen odškrtnou, že byl splněn jeden bod,“ uvedl Boudal.

Na tom, že ministerstvo vnitra připraví pozměňovací návrh k zákonu, který byl před volbami politiky zmiňován jako jedna z klíčových protikorupčních norem, se začátkem léta dohodla Rekonstrukce státu s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ten s ministrem vnitra Milanem Chovancem.

Ve výborech sněmovny se totiž návrh zákona zasekl, když měli politici různé připomínky k tomu, že by stát, kraje a i obce musely zveřejnit smlouvy a byly tak pod větší veřejnou kontrolou.

Slib v koaliční smlouvě

"Předložíme zákon o centrálním registru všech smluv uzavřených veřejnou správou nad určitý minimální finanční limit, zveřejnění se nebude týkat citlivých dat (osobní údaje, obchodní tajemství apod.). Tento registr bude dostupný na internetu."

Zdroj: Koaliční smlouva ČSSD, ANO a KDU-ČSL

„Je to poslanecký, ne vládní návrh. Respektujeme jen zadání, které jsme dostali od pana premiéra,“ reagovala pro iDNES.cz na výtku Rekonstrukce státu náměstkyně ministra vnitra Adriana Krnáčová, bývalá šéfka Transparency International. Dál výhrady nevládních organizací, z nichž jednu dříve sama vedla, rozebírat nechtěla.

Původní návrh předložilo ve sněmovně víc než 70 vládních i opozičních poslanců. Pod návrhem zákona jsou podepsáni jako spolupředkladatelé i šéf hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš, lidovecký vicepremiér Pavel Bělobrádek i exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09. Ale závazek Rekonstrukci státu podpořit osm protikorupčních návrhů, mezi nimi i registr smluv, podepsalo před volbami celkem 160 současných poslanců. Slib se pak dostal i do koaliční smlouvy ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

To, že zákon může potkat rychlý konec, pak ale bylo znát při jeho projednávání ve výborech. Na návrh sociálního demokrata Jan Chvojky třeba ústavně-právní výbor odhlasoval, že by se povinné zveřejňování smluv, protože bez toho by nezačaly platit, netýkalo menších obcí a žádných objednávek a faktur pod 50 tisíc korun. „Malé obce nejsou připraveny na tento zákon,“ řekl Chvojka.

Teď je v ministerské verzi limit sto tisíc korun. ale přibyly i smlouvy, jichž by se povinné zveřejnění také netýkalo, kdyby byly pod tuto částku. To je podle uskupení Rekonstrukce státu také proti původní dohodě. Zcela také podle poslední navržené podoby zákony vypadly z jeho účinnosti státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územních samosprávných celků, takže by pod veřejnou kontrolou nebylo podle Rekonstrukce státu 300 miliard ročně. O osudu zákona se má rozhodnout na záříjové schůzi sněmovny.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video