Poslanec ČSSD Vítězslav Jandák při jednání Poslanecké sněmovny. (10. srpna 2010)

Poslanec ČSSD Vítězslav Jandák při jednání Poslanecké sněmovny. (10. srpna 2010) | foto: Dan Materna, MAFRA

Dělejme blbce, stejně nás národ mít rád nebude, bojoval Jandák o plat

  • 868
V podivuhodnou podívanou se změnilo jednání Sněmovny, zda od ledna stoupne základní plat poslance o šest stovek měsíčně, o jedno procento, nebo jestli z 55 900 korun poskočí o více než čtvrtinu, na 70 400 korun měsíčně. „Dělejme ze sebe blbce, on nás stejně národ mít rád nebude,“ čílil se exministr kultury, poslanec ČSSD Vítězslav Jandák

A jak byl v ráži, pokračoval. „Pitomej poslanec má základ 55 tisíc korun a dává zákony této země. Je de iure nadřízený například ředitelům státních firem. A kolik berou tito ředitelé státních firem? Půl milionu. Přes půl milionu měsíčně. Plus mají takzvané benefity, prosím vás. Dřív se tomu říkalo prémie. A to jsou milionové částky. Takže teď bych to řekl sprostě, jako pan prezident, ale neřeknu. Dělejte si na hlavu. Odhlasujte si, že si budeme dotovat ta místa. Stejně nás lidi nebudou mít rádi,“ prohlásil Jandák.

Výsledkem jednání, jež provázely parlamentní půtky, chyba ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a nechuť poslanců jednat v pátek odpoledne, způsobily, že se kvůli zvyšování platů politiků bude muset Sněmovna ještě jednou v listopadu mimořádně sejít. Jinak by platy politiků nestouply jen o jedno procento, jak chce vláda, ale o plných 26 procent.

Jak je to možné? Marksová zapomněla při jednání o vládním návrhu požádat o zkrácení běžné lhůty na projednání zákona, což je 60 dnů, o polovinu. To by znamenalo, že by se zákon nestihl schválit do konce roku.

Právě do konce roku jsou platy zmrazeny, ale když poslanci do té doby nestihnou schválit něco jiného, platy vyskočí o 26 procent. Mnohem více než jiným státním zaměstnancům, jimž se zvyšují o 3,5 procenta. „Zapomněla jsem o zkrácení lhůty požádat,“ přiznala iDNES.cz Marksová.

Nikdo z poslanců, až na Jandáka, si netroufl plánu vlády otevřeně oponovat, a tak návrh prošel do druhého čtení. Když vládě došlo, že nepožádala o kratší lhůtu, vzal si slovo premiér Bohuslav Sobotka, otevřel znovu rozpravu, aby to koalice mohla schválit, ale v tu chvíli zasáhl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Vzal si hodinovou pauzu pro TOP 09 a současně šéf ODS Petr Fiala dvě hodiny na poradu ODS a Radim Fiala z Úsvitu další dvě hodiny pauzy. Tím jednání skončilo, protože nebylo odhlasováno, že se nemůže pokračovat po devatenácté hodině. A skončila i celá schůze Sněmovny.

„Neschopnost vládní koalice navrhnout zkrácení lhůty jenom dokresluje její celkovou neschopnost projednat tento materiál kdykoli v průběhu roku. Vládní koalice měla kdykoli v průběhu roku čas, aby to projednala s řádnými lhůtami a nechala schválit, měla na to většinu,“ obhajoval Kalousek postup, který opozice zvolila a nechává ve hře vyšší růst platu politiků o 26 procent.

„Svoláme mimořádnou schůzi, kde to napravíme,“ řekl iDNES.cz šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. O mimořádné schůzi mluvili i další vládní poslanci.

Kdyby vládní koalice skokovému zvýšení platů politiků zabránit nedokázala, vyšlo by to státní rozpočet příští rok na 118,6 milionu korun. S tím vláda v rozpočtu nepočítá. „Kdyby se to stalo a přišel mi plat vyšší o 26 procent, tu částku navíc bych nemohl přijmout. Nemohl bych se podívat do očí policistům a hasičům, kterým přidáváme 5 procent, čímž jen částečně kompenzujeme, o co za minulé pravicové vlády přišli,“ řekl iDNES.cz ministr vnitra Milan Chovanec ze sociální demokracie.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue