"Senátorům se měsíčně zvýší příjem v rozmezí 4 675 až 6 344 korun. Výši ovlivňuje paušální náhrada na dopravné, která je odstupňována podle vzdálenosti bydliště nebo senátorské kanceláře od sídla Senátu," informovala tisková tajemnice horní komory parlamentu Pavlína Heřmánková.
Samotný Senát, tedy zaměstnavatel politiků, díky poslanecké novele na odvodech ušetří jen za letošní rok 9,9 milionu korun.
Výplata podle aktualizovaných pravidel senátorům na účet odešla poprvé 7. března. Ve stejný den na účty putovalo více peněz také poslancům, kteří si přilepšili o 3 190 až 4 344 korun (reakce poslanců na změnu čtěte zde).
"Kolik tam je navýšení, nevím. Beru to tak, jak to bylo schválené a projednané. Mám se teď za to začít stydět? Prostě to prošlo a není podstatné, zda jsem hlasoval pro, nebo proti," komentoval změnu senátor Petr Šilar, předseda senátního klubu lidovců. "Na co ty peníze použiju, je moje věc," doplnil.
Politici si přitom ponechali část peněz, jež míří do balíku, z něhož se platí posléze důchody, dávky nebo zdravotní péče.
"V Česku máme 281 zákonodárců a více než 2,5 milionu důchodců. Zvýšený příjem, o kterém se zmiňujete, má prakticky nulový dopad na státní rozpočet a není pravda, že tento krok Poslanecké sněmovny snižuje životní úroveň invalidů a důchodců," řekl iDNES.cz senátor Jaromír Štětina, místopředseda senátorského klubu Starostové a Ostravak. Podle něj však není příliš šťastné, že parlament upravil zákon v době recese. Nicméně Štětina vyšší příjem vítá. "Alespoň budu mít víc peněz na rozdávání," doplnil s tím, že na dobročinné účely už dal za dobu svého senátorování zhruba 1,5 milionu korun.
Celkový příjem se nám nezvýší, tvrdí šéf klubu ODS
"Co na to můžu říkat? Nikdo nebude protestovat proti tomu, když se mu bude zvyšovat plat," konstatoval senátor SPOZ Vladimír Dryml.
Náhrady pro politiky a soudceFunkcionáři mají mimo jiné nárok na nahrazení těchto výdajů: repreprezdentace, doprava (vlastním autem či pronajatým vozem do místa sídla orgánu, kde vykonává funkci, v místě sídla a při cestách spojených s výkonem funkce), městská hromadná doprava, stravování na tuzemských a zahraničních cestách, ubytování na cestách, přechodné ubytování v místě sídla orgánu, odborné a administrativní práce, činnost průvodce nebo osobního asistenta, odborná literatura. Na co konkrétně mají politici a soudci nárok, čtěte zde v zákoně o jejich platech. |
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) navyšování příjmů odmítá a zdůrazňuje, že pro změnu nehlasoval. "Byl jsem proti, protože v době, kdy se lidem propadají reálné platy, tak nevezmou v potaz argument kolegů, že se nám platy léta nezvyšovaly," míní Štěch. Jak peníze navíc využije, neví. "Nepřemýšlím o tom, protože z celoročního hlediska stejně budu brát méně, protože se ruší zastropování u zdravotního pojištění. S pokorou ale říkám, že peníze, které beru, jsou dostatečně velké na to, abych mohl plnit všechny funkce," doplnil politik.
"Politikům se příjem o nic nezvýšil, protože díky své pokakanosti si nechali svého času snížit příjmy o 26 procent. Kromě toho platí vyšší daň, takže se jim ty tisícikoruny vlastně rozplynou a nic si nepomůžou," řekl iDNES.cz předseda klubu senátorů ODS Jaroslav Kubera.
Takzvaná solidární daň znamená vyšší odvody pro lidi s příjmem nad 103 536 hrubého měsíčně. Z toho, co si vydělají více, musí státu nově odvést sedm procent (více o tom, jak se plán rodil, čtěte zde).
Pro lidi s vyššími příjmy také platí, že od letošního roku už neexistují stropy pro odvody zdravotního pojištění. Zrušení stropu se dotkne těch, kteří si vydělávají více než 150 822 korun měsíčně.
Politici si navíc mzdy snižovali už v minulosti. Například v roce 2010 o pět procent. Výsledek jejich hlasování je však nemile překvapil, platy jim klesly o desítky tisíc korun (více o snížení platů čtěte zde).
Zaměstnanci mají náhrady rovněž bez pojistného, paušály politiků se jich však netýkají
Úspory na straně státních úřadů i politiků jsou dány tím, že od února nemusí představitelé státní moci a někteří vysoce postavení úředníci platit sociální a zdravotní pojistné z náhrad.
Například u senátorů a poslanců mezi náhrady patří paušál ve výši 8 300 korun, náhrady na cestovné podle vzdálenosti trvalého bydliště ve výši 20 700 až 31 100 nebo náhrady prokázaných výdajů.
Náhrady pro zaměstnancePodle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na náhrady v podobě jízdného a stravného při služební cestě. Zaměstnavatel může sice zaměstnanci platit i další záležitost, ten je ale musí zdanit jako svůj příjem. "Nad jízdné a stravné může zaměstnavatel dát náhradu, ale je daňově neúčinná pro daň z příjmu u zaměstnavatele a zdanitelným příjmem pro zaměstnance," popsala Dana Svobodová ze společnosti Účto.servis. Podle Svobodové je zaměstnavatel povinen dát zaměstnanci zálohu na služební cestu. "Do 15 dnů od ukončení služební cesty je zaměstnanec povinen odevzdat zaměstnavateli vyúčtování služební cesty se všemi doklady se služební cestou související," upřesnila Svobodová. |
Politici při změně argumentovali mimo jiné úsporami na straně kanceláří obou komor parlamentu. Také tím, že odvádění pojistného je nesystémové. Zaměstnanci firem jej z náhrad neplatí. Stejně jako daň z příjmu.
"Placení pojistného z náhrad v podnikatelské sféře nepřipadá vůbec v úvahu, proto by to mělo být stejné v celé republice," připomenul Dryml.
U zaměstnanců se pojistné ani daně neplatí jen z náhrad v souvislosti se služební cestou. "Cestovní náhrady nepodléhají dani ze mzdy ani žádnému z odvodů, z jednoduchého důvodu - není to odměna za vykonanou práci," potvrdila specialistka na mzdovou problematiku a lektorka rekvalifikačních kurzů Lenka Ludwigová ze společnosti Pragoecon Consulting.
Podle ní jsou ovšem náhrady politiků oproti podmínkám pro zaměstnance značně velkorysé. "Největším rozdíl je ve svobodě volby a také v prokazování. Funkcionář má mnohem širší mantinely a mnohem menší povinnost prokazovat skutečné využití náhrad. Má náhrady určené procentní sazbou ze svého platu, neboli čím vyšší plat, tím vyšší náhrady. Například jeho zahraniční stravné je vždy ve výši 2,5násobku stravného zaměstnance," poukázala Ludwigová.
Zásadní rozdíl je, že politici čerpají část náhrad paušálně. Měsíčně jim tedy chodí stejná částka bez ohledu na to, jaké byly skutečné náklady na funkci. V minulosti například současný šéf ČSSD Bohuslav Sobotka přiznal, že si z náhrad šetřil na byt. Lidovecký exministr a bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek použil náhrady na přestavbu rodinného domu. Exposlanec Jan Schwippel (dříve ODS) si zase od Sněmovny nechal proplácet bydlení, ačkoliv v Praze měl vlastní byt.
"Funkcionář má nárok na naturální plnění v takovém rozsahu, jaký zákoník práce ani zákon o dani z příjmu zaměstnancům a zaměstnavatelům neumožňují. Nemusí se obávat toho, že když neprokáže patřičně výši cestovních náhrad, bude mu tato dodaněna i s odvodem pojistného," popisuje Ludwigová. "Zaměstnanec naopak musí vždy prokázat dokladem každou položku, musí vše zaměstnavateli vyúčtovat, nemůže si zvolit sám například druh dopravního prostředku a musí podat zaměstnavateli včas řádné vyúčtování svých cestovních a jiných náhrad , aby je dostal proplacené. Jejich výše nemá s výší jeho mzdy vůbec nic společného," doplnila.
Podle Senátora Drymla jsou rozdíly dány tím, že funkce politika je specifická. "Na rozdíl od ostatních občanů politik musí chodit jinak oblečený, častěji cestuje, zúčastňuje se různých společenských akcí a právě na to všechno spotřebovává náhrady," doplnil s tím, že otázkou podle něj je, zda by náhrady měly být zúčtovatelné, tedy součástí platu.
