Nedílnou součástí jejich stránek se stávají oddíly věnované právě této věkové kategorii. Zvláště stránky nového ruského prezidenta Dmitrije Medveděva jsou v tomto smyslu nebývale podrobné.
A například pasáž, v níž odpovídá na dětské dotazy, rozhodně nečtou jen děti. Ono se totiž toho o něm ví tak málo, že jakákoliv další informace se může hodit. Tak tedy například prezident potvrzuje dávné spekulace, že jeho kocour se jmenuje Dorofej, nová informace je, že je – citujme prezidenta – "tlustý".
Pečlivě vybrané otázky mají Medveděva prezentovat jako "chlapíka z lidu". Děti se například dozvědí, že občas přišel pozdě do školy, a že ač nejdříve byl jedničkářem, později "už to tak úplně nebylo". A výchovně odmítá odpovědět na dotaz, jaké předměty neměl v lásce.
"To vám neřeknu, přestali byste se učit, říkali byste: Vidíte, neučil se a stal se prezidentem," píše Medveděv.
Taktéž Václav Klaus má na svých stránkách Hrad.cz – podstatně střízlivější – sekci Prezident pro mladé, v níž mohou zájemci například luštit vědomostní kvíz a odpovídat na otázky typu: "Kdo napsal cyklus devíti veršovaných povídek Zde by měly kvést růže (1894)?"
Ovšem pozor, kvíz na stránkách českého prezidenta také poskytuje vyhodnocení, které nemusí být lichotivé. Pokud například netrefíte, kdo že byl autorem zmíněného cyklu devíti veršovaných povídek (Bezruč, Dyk, Machar?) a ještě naletíte na známý geografický chyták Jak se jmenuje nejdelší řeka v České republice? (Vltava, Dyje, Labe?), prezidentské stránky vás nepochválí.
"Není to s tebou tak hrozné, tví učitelé se ve škole zřejmě nesnaží zcela zbytečně," dozvíte se. Anebo: "Něco ti utkvělo v paměti, i když ani hlubší znalosti by nebyly úplně k zahození."
V sekci Kdybych byl prezidentem... mohou studenti Klausovi sdělovat, co by dělali, kdyby získali jeho křeslo. "Já osobně bych asi prezidentem být nechtěl. Nemá takovou moc jako například ve Spojených státech," píše jeden gymnazista.
Merkelová: Mějte mě rádi!
Stránky německé kancléřky Angely Merkelové kvízy neposkytují, zato státnicky a velmi prostým jazykem popisují, jak zodpovědnou práci má tato žena. "Každý by se měl zajímat, co kancléřka dělá. Zajímají se o ni i ti, kteří ji zrovna nemusí a nevolili ji," praví se v oddíle "Kancléřka dětem" vybaveném jejím vskutku dětským obrázkem.
Obrázky v obdobném duchu mohou dětští čtenáři objevit i ve "svém oddělení" na stránkách George W. Bushe. Kromě podrobného rozboru o psu Barneyovi i zde mohou děti zkoušet své znalosti v různých kvízech a například se pokusit odpovědět na matematickou otázku, v níž figurují Marťané z Marsu a různé propočty amerických délkových jednotek pro Evropana nepříliš pochopitelných.
Poměrně pochopitelná i pro cizince je však část věnovaná dětem na stránkách nekompromisního prezidenta Venezuely Huga Cháveze. Série obrázků o dějinách této části Latinské Ameriky vytváří komiks, v němž ústřední roli hraje hrdina boje za nezávislost Simón Bolívar.
A děti či teenageři mají též mimoděk pochopit, že Chávez je vlastně tak trochu druhý Bolívar.
Obama: Pomáhejte mi!
Trochu odlišný pohled se ovšem naskytne, pokud se dítě prokliká do sekce Děti za Obamu na stránkách demokratického kandidáta na úřad amerického prezidenta Baracka Obamy. Tam zatím pro státnické poučování není prostor – nejprve je třeba onu bitvu vybojovat.
"Poprvé v historii kampaní mají děti mladší dvanácti let možnost nechat o sobě vědět," píší stránky. "To je skvělá cesta seznámit se s politikou a dát najevo svoji podporu pro Obamu."
Jak na to? Stránky radí: Zorganizujte dětskou proobamovskou party. Napište do místních novin text, proč by měl být Barack Obama příštím prezidentem. Nuťte své kamarády nosit trička s jeho podobiznou. Nalepte si na svoji školní brašnu nálepku Obama For America! A hlavně: Zkontrolujte, zda dospělí ve vašem okolí půjdou k volbám a budou hlasovat, jak mají!
