Politici charitu podporují, ale jen občas

  • 13
Liberecká KDU-ČSL před několika týdny oznámila, že peníze ušetřené v předvolební kampani daruje na charitu. Prolomila tím tabu. Parlamentní politické strany do té doby o své dobročinnosti mlčely. Jaký vztah tedy mají čeští politici k charitě?

Suma, o které byla výše řeč, je asi 100 tisíc korun. České politické strany mají k charitě v podstatě vřelý postoj: každá někdy někomu něco dala. Horentní sumy to ovšem nebývají.

Užitečnější postoj k charitě mají jednotliví politici, kteří (při procentuálním porovnání příjmů) bývají podstatně štědřejší než jejich domovské strany.

Tradice podpory charity začíná do Česka přicházet ze zahraničí, kde je běžná.

"Zavedly to u nás hlavně velké nadnárodní firmy, které v rámci obchodní etiky běžně darují peníze na dobročinnost," řekl v časopisu Týden Jiří Bárta z nadace VIA, která přerozděluje peníze mezi neziskové organizace.

Politické strany také vydělávají, podnikají a utrácejí, jejich rozpočty se nezřídka pohybují v řádech milionů až desítek milionů korun.

Někdo dává, někdo ne
Nejštědřejší jsou sociální demokraté. "Poskytujeme dary podle aktuální potřeby každý rok. Letos darovala ČSSD asi půl milionu korun. Dar ve výši 250 tisíc putoval do města Litovel jako pomoc při odstraňování škod po živelné pohromě," prozradila iDNES mluvčí strany Lucie Orgoníková.

Koaliční partneři už ale v centrálních rozpočtech na charitu tolik nemyslí. "Z ústředního rozpočtu nejdou na charitu žádné peníze. To je na jednotlivých lidech," řekla mluvčí US-DEU Simona Cigánková.

"Nemáme pevně stanovenou částku, která by se každoročně dávala na charitu," sdělil iDNES mluvčí KDU-ČSL Ondřej Jakob. Křesťanští demokraté ale prý podporují organizace, které se zabývají dobročinnou činností. Kolik peněz jim dávají, už ale neprozradil.

Opozice charitu zná, ale...
Opoziční strany ODS a KSČM se v přístupu k financování charity liší. Komunisté ze svého ústředního rozpočtu peníze na dobročinnost neposílají, pokud nenastane kritická situace, jakou byly povodně. "Z centrálního rozpočtu peníze na charitu nedáváme," přiznala iDNES mluvčí strany Monika Hoření.

"ODS pravidelně věnuje určitou částku z centrálního rozpočtu na charitativní účely. Aktuálně například věnovala 200 tisíc korun na podporu likvidace následků škod, které nedávno zanechalo tornádo v Litovli," prozradil mluvčí občanských demokratů Petr Husák.

Srovnání se zahraničím je problematické, charita se většinou považuje za samozřejmost a málokdo se jejímu vztahu s politikou věnuje. Jiří Bárta nicméně dodává, že v Německu řada stran neziskové organizace založila.

"Ale tam to je transparentní, politika a charita se nesměšují," dodal Bárta pro iDNES. Jeho slova potvrdil i politolog Bohumil Doležal: "Ty nadace ale formálně nesmějí podporovat politické strany."

Ve Velké Británii se zase charitě věnují spíše jednotliví politici než jejich domovské strany. "Kdyby se tím ale někdo chlubil, dostal by pěkně přes prsty," zamyslel se spisovatel Benjamin Kuras, který na ostrovech žije. 

Přispívají všichni
Když iDNES oslovil jednotlivé politické strany s dotazem, kolik korun ročně věnují na charitu, jejich mluvčí zdůrazňovali, že dobročinnost je v pravomocích především krajských organizací nebo samotných politiků.

Z těch se charitě podle všeho věnuje úplně každý, přestože někteří nemají ponětí, kolika penězi vlastně přispívají. "Přispívám příležitostně. Nemám představu, o jak vysokou částku jde," opáčil například ministr financí Bohuslav Sobotka.

"V době povodní jsem dala významný finanční dar plzeňským hasičům," vzpomněla si zase ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, jak pomáhala před dvěma lety.

Nejštědřejšími členy Grossova kabinetu jsou naopak lidovečtí ministři: Milan Šimonovský ročně dává kolem 70 tisíc korun, kolega Libor Ambrozek o dvacet tisíc méně.

Velkorysý dokáže podle svých slov být také Vlastimil Tlustý z ODS, který peníze dává podle situace, nikoli pravidelně. "Někdy jsou to řádově tisíce korun, už ale byly roky, kdy to byly statisíce," řekl iDNES.

I mezi jednotlivými politiky tedy jsou tací, kteří dokáží darovat částky vysoké (nebo to alespoň tvrdí), a tací, kteří se drží při zemi a věnují na dobročinné účely ze svých platů ročně pouze relativně nízké částky.

Jak přispívají na charitu ministři

Milada Emmerová
"V době povodní jsem například dala významný finanční dar plzeňským hasičům."

Bohuslav Sobotka
"Přispívám příležitostně. Nemám přehled, o jak vysokou částku jde."

Milan Šimonovský
"Na dobrovolné účely věnuji každý rok asi 70 tisíc korun. Podporuji například Sdružení pěstounských rodin nebo Charitu Brno."

František Bublan
"Příležitostné dary na různé charitativní projekty (asi tři tisíce), dále "adoptivní dcera" v Indii - roční příspěvek cca 6000 korun."

Petra Buzková
"Přispívám asi padesáti tisíci korun ročně na různé projekty."

Milan Urban
"Přispěl jsem značnou částkou na vládní povodňové konto, dále dosti pravidelně podporuji zájmovou činnost dětských organizací ve svém městě - Čáslavi. Roční příspěvek na dobročinné účely odhaduji na cca 30 tisíc Kč."

(následující vyjádření poskytli mluvčí ministrů)
Jaroslav Palas
"Pan ministr podporuje zejména dětskou zájmovou činnost v regionu - dětské dny, sportovní akce, pěvecké a taneční soubory. O výši příspěvků ani dalších konkrétních příjemcích se bavit nechce."

Martin Jahn
"Místopředseda vlády Jahn přispívá na dobročinné účely řádově několika tisíci korun ročně. V době povodní to bylo např. částkou 20 tisíc korun."

Pavel Němec
"Ministr ročně poskytne dary ve výši několika tisíc až desítek tisíc korun. Na roli dobročinných organizací ve společnosti má velmi kladný názor."

Libor Ambrozek
"Libor Ambrozek dává na dobročinné účely řádově padesát tisíc korun ročně, ale rok od roku se to liší."

Vladimír Mlynář
"Vybranou neziskovou organizaci pan ministr trvale podporuje, činí tak ale jako Vladimír Mlynář, ne jako veřejně činná osoba."

Karel Kühnl
"Ministr obrany České republiky Karel Kühnl přispívá na charitu částkou 10 až 15 tisíc korun ročně. Jeho osobní postoj je, že člověk musí být s jinými solidární, i když v daném okamžiku sám solidaritu nepotřebuje."

Cyril Svoboda
"Ministr zahraničních věcí přispívá měsíčně na charitativní účely částkou pět tisíc korun."

Ilustrační foto.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video