Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policisté si prosadí vyšší platy

  0:01aktualizováno  0:01
Kvůli úspornému plánu vlády se státní zaměstnanci mohou rozloučit s výraznějším růstem platů. Neplatí to však pro všechny. Někteří si i přes radikální škrty dokážou zajistit peníze navíc. Důkazem jsou policisté a soudci.

Zatímco učitelé či lékaři si mohou nechat o citelném zvýšení platů jen zdát - dotkne se jich s největší pravděpodobností plánované zmrazení růstu mezd nebo dostanou přidáno jen několik stokorun - ministr vnitra Stanislav Gross se snaží zajistit "svým" policistům peníze na úkor ostatních.

Počátkem příštího týdne totiž bude sněmovna schvalovat v závěrečném, třetím čtení Grossův zákon o služebním poměru. Pokud Gross uspěje (předloha už prošla dvěma čteními), měl by průměrný plat policisty stoupnout v roce 2005 téměř o třicet procent - bezmála na 32 tisíc korun.

Skupina soudců pak následně dospěla k názoru, že by měli správně dostávat až o desítky tisíc korun měsíčně více. V první instanci, u Městského soudu v Brně, již uspěli. Tyto návrhy jsou však v rozporu se snahou vlády ušetřit v rozpočtech jednotlivých ministerstev 20 miliard.

O škrtech bude jednat už v pondělí. Čekají se silné protesty některých ministrů. Ministr financí Bohuslav Sobotka chce mimo jiné kompenzovat vyšší mzdy pro policisty tím, že by státním zaměstnancům ve služebním poměru alespoň zmrazil služební příplatky a zvláštní odměny. To by mělo v letech 2005 až 2006 přinést úsporu asi deseti miliard.

Dále chce vláda zvláštním nařízením určovat i takzvané třinácté a čtrnácté platy. Ušetřit by se dalo podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha tím, že by státní zaměstnanci pobírali v příštích třech letech tyto platy v poloviční výši.

Již v minulosti někteří ministři naznačovali, že nechtějí z boje o platy odejít poraženi. Vicepremiér Petr Mareš i ministr vnitra Stanislav Gross naznačovali, že by méně peněz pro jejich resorty mohlo také znamenat jejich odchod z vlády.

Reforma dopadne také na peněženky politiků
Kabinet Vladimíra Špidly chce odpovědět na výtky odpůrců reformy veřejných financí. Ti na vládu apelovali, aby začala šetřit i ve státním aparátu.

Vláda se rozhodla, že půjde příkladem: v době, kdy se v rámci reformy veřejných financí snaží ušetřit v téměř všech resortech, zmrazí platy také ústavním činitelům. Tedy i sobě. To by mělo trvat další tři roky. Do té doby chce vláda zavést zcela nový systém, jak odměňovat ústavní činitele - jejich platy by byly vázány na průměrné mzdy.

Dvacet miliard, které vláda ještě potřebuje, však neušetří pouze na ústavních činitelích. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach vládě v pondělí předloží návrh, jak ušetřit dalších asi osm miliard korun.

Státním zaměstnancům ve služebním poměru navrhne zmrazit různé příplatky a zvláštní odměny. Omezit by se tak mohl například speciální příplatek za službu, kterým se oceňuje "náročnost služby a věrnost republice". Menší by měl být i "příplatek za službu spojenou s mimořádným rizikem při ochraně státních zájmů" nebo za "státní dozor na pracovištích v podzemí".

Vláda se navíc chystá zrušit takzvané mrtvé duše. Jde skoro o třináct tisíc neobsazených míst na nejrůznějších úřadech. Na těchto místech sice nikdo nepracuje, ale úřady na ně přesto čerpají peníze ze státního rozpočtu. Peníze se rozdělují mezi ostatní zaměstnance, což mnohým šéfům státních pracovišť slouží jako rezerva pro odměny kvalitně pracujících zaměstnanců.

Tento režim vláda slibuje do roku 2006 odbourat. Kromě toho chce ze služeb státu propustit dalších šestnáct tisíc lidí. Předseda vlády Špidla začal minulý týden mluvit také o tom, že výhledově bude možné zrušit či spojit některá ministerstva a ústřední státní orgány. Zatím však není jisté, kterých by se rušení mělo týkat.

Úspory ve státní pokladně dopadnou také na ty, kteří se těšili na zavedení nového služebního zákona od roku 2005. Ten měl zajistit lepší pracovní podmínky 75 tisícům klíčových úředníků a zaměstnanců státu, ale jeho plné zavedení by si vyžádalo sedm miliard korun, které vláda nemá.

V pondělí se proto má dojednat podstatné okleštění tohoto zákona: nebude se zavádět čtrnáctý plat a zruší se automatický vzorec pro výpočet platů. O jejich výši bude dál rozhodovat vláda podle svých finančních možností. Původně ministři plánovali, že se platy lidí spadajících pod tento zákon budou automaticky zvyšovat podle růstu mezd v soukromé sféře.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Narozeninová oslava Vratislava Mynáře na Pražském hradě (22. 6. 2017).
Mýdlo na Hradě zřejmě nebude. V akci nám brání, tvrdí režisér

Párty v Jižních zahradách Pražského hradu, kterou chtěl v reakci na oslavu kancléře Vratislava Mynáře uspořádat 9. září režisér a dokumentarista Petr Horký, se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ministerstvo změnilo podmínky pro mladé lékaře, mohou se hlásit do programu

Ministerstvo zdravotnictví v úterý změnilo podmínky pro letošní absolventy lékařských fakult, kteří nemohli pokračovat v dalším specializačním vzdělávání. Nově...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová
Šlechtová provětrala úřad, řekl Sobotka. Žehral na ekology zdržující stavby

Pochvaly za dynamické vedení resortu a za to, že úřad „provětrala“, se od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) dostalo ministryni pro místní rozvoj Karle...  celý článek

Škoda Octavia 2.0 TDI 2016 ·
Škoda Octavia 2.0 TDI 2016 ·

r.v. 2016, naj. 26 010 km, diesel
650 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.