Pro schválení novely služebního zákona hlasovalo 130 ze 178 přítomných poslanců. Jen sedm bylo proti.
Ještě před dvěma týdny přitom hrozilo, že sněmovna debatu o novém zákonu a hlavně jeho schvalování odloží.
Z vládních kruhů totiž prosákly informace, podle nichž se měl i tento zákon stát obětí vládních škrtů, které jsou součástí připravované reformy veřejných financí.
Vláda musí najít 6,5 miliardy
Vláda bude muset kvůli zvýšení platů bezpečnostním složkám najít v rozpočtu na rok 2005 skoro 6,5 miliardy korun.
Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) neskrýval, že zvýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů je nepřiměřené a vláda kvůli němu bude muset hledat další úspory.
Premiér Vladimír Špidla a ministr vnitra Stanislav Gross ale předlohu obhajovali. Shodně prohlásili, že při přípravě reformy veřejných financí se s ní počítalo.
Nový zákon však ještě neplatí. Platit bude od počátku roku 2005. Podpořit ho musí také Senát a prezident Václav Klaus.
Delší má být dovolená, vyšší odchodné
Zákon také počítá s tím, že by týdenní pracovní doba policistů a příslušníků dalších bezpečnostních složek byla 37,5 hodiny.
Bezpečnostní složky mají mít navíc nárok na šestitýdenní dovolenou. Někteří odpůrci zákona z toho vyvozují, že bude třeba zvýšit počet policistů, celníků a hasičů ve službě, což si vyžádá další náklady.
Delší dovolená než u "normálních" zaměstnanců a vyšší platy nejsou jedinými výhodami, které poslanci bezpečnostním složkám přinesli.
Zákon o služebním poměru totiž počítá také s odchodným ve výši osminásobku měsíčního služebního příjmu.
Úředníci dostanou přidáno později
Sněmovna schválila také služební zákon, který navyšuje platy státním úředníkům. Původně měl zákon začít platit už od ledna příštího roku.
Poslanecká sněmovna ale schválila vládní návrh, aby kvůli napjaté situaci ve státních financích začal platit o rok později. Tím vláda ušetří přibližně osm miliard.
Služební zákon se týká skoro 80 tisíc státních úředníků. Od ledna 2005 by měl začít platit také 16třídní platový systém.
