Jediný důkaz – DNA záhadné ženy, která měla spáchat na čtyřicet trestných činů – si totiž na místo přinášeli sami policisté. Na vatových tyčinkách určených k zajišťování stop.
Informaci o tom, jak to ve skutečnosti bylo, přinesla ve čtvrtek většina německých deníků s odvoláním na státní zastupitelství v Saarbrückenu. Zpočátku to vypadalo na velký úspěch. Policisté u jednoho případu nabrali vzorek a nechali ho prozkoumat. Laboratoř na něm objevila velice slabou stopu DNA. A porovnáváním zjistili, že stejný člověk byl na místě i dalších zhruba čtyřiceti činů.
Jeho DNA byla v autě Diany Pawlenkové, pětačtyřicetileté ženy, jejíž tělo našel v Německu v lese náhodný kolemjdoucí. Byla na šuplíku kuchyňské linky v bytě zavražděného důchodce z německého Freiburgu. Objevila se na stříkačce, s níž byl v říjnu 2001 vstříknut smrtící koktejl drog. Oběť v tomto případě přežila.
Fantomka ze zdravotnické firmy
DNA byla také v řadě vyloupených obchodů i ukradených aut. Policisté měli dlouho za to, že všechny tyto skutky spáchal muž. Koneckonců tak o něm podle deníku Welt mluvili i svědci. Před dvěma lety se však podařilo DNA identifikovat a vědci zjistili, že zcela jistě patří ženě. A fantomka byla na světě.
Nyní je však všechno jinak. Podle tisku totiž nepatří ženě–vražedkyni a lupičce, ale ženě pracující ve zdravotnické firmě, která vyrábí vatové tyčinky. Takové, kterými se čistí uši a jimiž policisté nabírají genetické stopy. Jednoduše nebyly sterilní.
Jak vysvětlil deníku Süddeutsche Zeitung Carsten Hohoff, biochemik z Institutu forenzní genetiky v Münsteru, vatičky se sice sterilují, ale s pomocí záření, které však zabije jen mikroorganismy, ne však stopy DNA.
A k určení forenzní DNA stačí kriminalistům pouhých dvacet lidských buněk. I u tak malého množství je nemožné, že by se vzorek shodoval u dvou lidí. Jedině že by to byla jednovaječná dvojčata. A tak jsou policisté opět na začátku. Podle deníku Welt tápají v případě sedmi vražd a celkem čtyřicet vloupání, krádeží či pokusu o vraždu.
