Tuto povinnost operátorů v březnu zrušil Ústavní soud. Představitelé policie si pak stěžovali, že tak přišli o důležitý nástroj při vyšetřování trestných činů nebo při pátrání po pohřešovaných lidech.
Policie měla i nadále právo údaje pro účely trestního řízení vyžadovat a používat, operátoři je však s odkazem na soudní verdikt přestali vydávat.
"V řadě případů je výskyt mobilního telefonu v místě činu jedinou stopou, která může orgány činné v trestním řízení dovést k osobě, která má určitý vztah k místu činu," vysvětluje nutnost novely zákona vnitro.
Podle předkládací zprávy by bylo bez přístupu k údajům z mobilů v některých případech prakticky nemožné odhalit pachatele. Data se podle úřadu využívají i při pátrání po hledaných a pohřešovaných lidech, při určování totožnosti nalezených mrtvol nebo při protiteroristických opatřeních.
Policie operátorům do rozhodnutí soudu za uchovávání a poskytování údajů platila. V roce 2010 to bylo více než 50 milionů korun.
Je třeba upravit i trestní řád, tvrdí vnitro
Zachování současného stavu úřad považuje za nemyslitelné, přestože by stát ušetřil. Policie ale potřebuje přístup k dalším informacím. Česko by navíc nesplnilo mezinárodní závazky.
Úřad nedoporučil ani možnost, která by počítala pouze s novelou zákona o elektronických komunikacích. Podle vnitra je třeba upravit i trestní řád.
Obě možnosti počítají se znovuzavedením platby operátorům. Varianta s novelou trestního řádu by údajně mohla vyjít levněji, protože omezuje trestné činy, na které se možnost žádat o údaje vztahuje.
Nově má zákon stanovit, kdo je může požadovat. Vnitro se staví za variantu s přesným výčtem orgánů, jimž budou operátoři povinni údaje na požádání vydat. Ministerstvo průmyslu a obchodu se naopak vyslovilo pro druhou možnost, která obsahuje jen odkaz na zvláštní zákony.
Norma počítá i s vyhláškou, která by upřesnila rozsah uchovávaných údajů, způsob jejich předávání i likvidace.
Podle novely trestního řádu by bylo možné žádat o tyto údaje v souvislosti s trestným činem, za který hrozí trest s horní hranicí sazby nejméně tři roky. Návrh obsahuje i výčet dalších činů spjatých s mobily nebo internetem, jako jsou internetové podvody, útoky hackerů nebo takzvaný stalking.
Ministerstvo ale odmítá zavést povinnost zpětně informovat sledované lidi o tom, že jejich údaje byly použity. Podobně jako je tomu u odposlechů. Podle úřadu by to bylo velmi drahé, neefektivní a kontraproduktivní.
