Nahrávka trvá téměř tři minuty, během nichž policista trpělivě páčí z telefonujícího muže údaje, aby za ním mohl poslat hlídku.
Každý telefonát na linku 158 se nahrává. Kolegovi operačního důstojníka, který si rozhovor pustil, přišla celá záležitost tak veselá, že si záznam přehrál z policejního počítače do svého a poslal ho svým známým.
E-mail se pak ale začal šířit jako lavina, lidé si ho posílali mezi sebou. Dialog později na serveru YouTube vyslechly desetitisíce lidí.
Když se to doneslo i vedení policie, začalo vyšetřování, kdo z policistů nahrávku zneužil. Nakonec si viníka našli.
"Tím, že to stáhl z počítače pro své soukromé účely, porušil vnitřní předpisy, protože žádný záznam se nesmí dostat ven," vysvětlila mluvčí teplické policie Ilona Novotná.
Policista dostal pokutu. "Ano, byl kázeňsky potrestán, ale konkrétní výši pokuty vám neřeknu, to je jeho soukromá věc," dodala Novotná. Podle informací MF DNES přišel o více než 10 tisíc korun.
Novotná zdůraznila, že policista ze záznamu nic nezanedbal ani neporušil. Jeho nadřízení naopak oceňují, jak se snažil pomoci. "Zachoval se velmi profesionálně, byl dost trpělivý," poznamenala Novotná.
Oba policisté dodnes v Teplicích pracují.
Úryvky telefonátu"Já bych chtěl, abyste tady přijeli." žádá muž. "Ale kam?" ptá se policista. Tím začíná kolotoč otázek a odpovědí. Název ulice a číslo popisné muž nahlásí hned, s určením města je to ale složitější. Policista: Prosím vás, město bych potřeboval vědět. Volající: 259. Policista: Ale které město? Volající: No, tady to máme na baráku, no. Policista: Ale jaké město, musíte mi říct. To je ulice, já potřebuju město: Teplice, Duchcov, Bílina... Volající: No, teď je nevím právě. Policista: Počkejte, vy nevíte, kde bydlíte? Ve kterém městě? Volající: Které jako myslíte? Policista: Tady jste se třeba dovolal do Teplic. A vy bydlíte v Teplicích nebo v Bílině nebo... Volající: V Bílině bydlíme právě. Získáním informace o městě potíže neskončily. Policista totiž ještě potřeboval zjistit, jak se telefonista jmenuje. Policista: Vaše jméno? Volající: Co? Prosím? Policista: Vy se jmenujete jak? Novák, Jedlička... Volající: Jo. Policista: Ne. Jak se jmenujete? Volající: No, můžete sem přijet, no? Policista: No jo, ale já potřebuju vaše jméno. Volající: Ještě jednou to chcete říct? Policista: Ne ještě jednou, já už mám adresu, ale já teď potřebuju, jak se jmenujete. Jak vám říkaj. Volající: Vy chcete jméno, nebo jinak já nevím. Muž ho nakonec sdělí. "Tak konečně jsme se tam dostali. Tak tam počkejte, já vám tam pošlu," říká policista s telefonát se zjevnou úlevou ukončuje. |
