Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policii se rozšíří pravomoc rozpustit shromáždění, schválili poslanci

  14:39aktualizováno  16:05
Policistům se rozšíří možnost rozpustit shromáždění, dosud toto právo měli pouze úředníci a velitel zásahu. Poslanci schválili novelu zákona o právu shromažďovacím, která s tím počítá. Pro bylo 135 ze 171 přítomných poslanců. Návrh nyní míří k prezidentovi Miloši Zemanovi, jehož podpis je také nutný, aby zákon začal platit.

Policie dostane pravomoc rozpustit shromáždění (Ilustrační foto) | foto:  Petr Topič, MAFRA

„Novela zejména posiluje a upřesňuje pravomoci obcí a policie, reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu a umožňuje efektivněji řešit kolize mezi více shromážděními či jinými akcemi,“ řekl poslancům ministr vnitra Milan Chovanec.

Pravidlo pro shromáždění

„Je-li to pro účely zajištění veřejného pořádku nezbytné, může shromáždění rozpustit i policista a dále zástupce krajského úřadu, v jehož správním obvodu se shromáždění koná, nebo Ministerstva vnitra...“

Proti zákonu hlasovali poslanci TOP 09. Vadí jim, že shromáždění bude moci být vykázáno na jiné místo, než na jaké bylo svoláno. Možnost úředníků zasáhnout takto do práva shromažďovacího ve Sněmovně před hlasováním kritizoval poslanec Martin Plíšek.

„V některých ustanoveních narušuje a prolamuje shromažďovací právo, které je garantováno Listinou základních práv a svobod, zejména pokud jde o možnost úředníka při určité situaci přemístit nebo určit jiné místo shromáždění, než na které bylo svoláno. Toto vidíme, že může být velmi zneužito v politickém boji,“ řekl o novém zákonu Plíšek.

Hlasování poslanců o zákonu, který posílí právo policie rozpustit shromáždění.

Hlasování poslanců o zákonu, který posílí právo policie rozpustit shromáždění.

Poslanci také potvrdili, že účastníci veřejných shromáždění nedostanou právo zakrýt si za určitých podmínek obličej, jak původně navrhovala vláda. Poslanci už o zákonu hlasovali jednou, ale vrátil se jim ze Senátu.

Zakrytí obličeje chtěla vláda umožnit v případech, kdy to povolí policisté nebo úředníci a kdy to poslouží ke splnění účelu shromáždění a neohrozí to zároveň veřejný pořádek. Svolavatelé shromáždění také budou mít povinnost být přítomni na akci, kterou oznámili. Má to omezit účelově oznamovaná shromáždění, která se potom nekonají.

Další změna se týká zákazu demonstrací u míst, kde zasedají zákonodárné sbory. Nyní je to ve stometrovém okruhu, nově se to má týkat konkrétních malostranských ulic u budov Sněmovny a Senátu. Do zákona se nedostala takzvaná spontánní shromáždění, která nelze předem ohlašovat úřadům.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.