V té souvislosti se opět vynořily pochybnosti o práci policie. Pokud skutečně střílel Lubina – a vzorky DNA to údajně potvrzují – nějaká chyba se patrně stala. Úřady i policisté věděli, že tento recidivista je nebezpečný, přesto dostal volné pole působnosti.
Policie byla v posledních měsících právem kritizována několikrát. Nejprve proto, že nechala uprchnout Radovana Krejčíře. Potom proto, že příliš ostře zasáhla proti účastníkům srazu milovníků hudby stylu techno. Potřetí proto, že naopak nechala milovníky neonacistických symbolů nerušeně hajlovat.
Sám nový policejní prezident se dostal pod drobnohled kvůli tomu, že sloužil v pohotovostním pluku StB. Kromě toho kdysi přinejmenším na hranici korektnosti intervenoval za svého řidiče.
Sami policisté mnohokrát tvrdili, že vlna kritiky jim brání v práci. Dopadení Lubiny může obraz strážců zákona zkrášlit. Smrtelně nebezpečný muž byl chycen po rozsáhlém a podle všeho inteligentně vedeném pátrání. Za dobu, kdy se těšil ze svobody, nestihl naštěstí nikomu ublížit, tak jako se to stalo nedávno, kdy z léčebny uprchl nebezpečný sexuální deviant.
Po sérii proher tak má pan Husák první velký úspěch, o který může opřít své reformní snahy. Samozřejmě pouze v případě, že se Lubina přizná nebo bude usvědčen soudem. Pokud totiž policisté dopadli nepravého muže (bohužel i to se stává), změnil by se kolosální úspěch v kolosální ostudu.
Jestliže se tak nestane, má policejní prezident, co potřeboval: Důkaz o kompetenci svých podřízených. Ten by mu však neměl přinést uspokojení, ale pevnost a motivaci k reformám.
Kritika, kterou musela policie v poslední době snášet, totiž není neopodstatněná a jeden skvělý výkon nemůže zahladit stopy minulých porážek. Nyní před muži zákona smekáme. Zároveň však chceme být ujištěni, že i napříště budou řízeni tak, aby už žádný Krejčíř neuprchl na Seychely.