Šéf řecké krajně pravicové partaje Zlaté jitro Nikolaos Michaloliakos

Šéf řecké krajně pravicové partaje Zlaté jitro Nikolaos Michaloliakos | foto: Profimedia.cz

Řecká policie zatkla šéfa krajně pravicového Zlatého úsvitu i poslance

  • 57
Řecká policie zatkla šéfa krajně pravicové parlamentní strany Zlatý úsvit Nikolaose Michaloliakose. Lídr strany, jenž je zároveň i jejím zakladatelem, čelí obvinění, že zformoval zločineckou organizaci. Podle agentury AP má policie zatykače také na pět poslanců strany a v brzké době si nejspíš došlápne i na další straníky.

Spolu s šéfem ultrapravicového Zlatého úsvitu zatkla řecká policie také několik poslanců a členů strany. Za mřížemi v sobotu ráno skončil lídr strany Nikolaos Michaloliakos, tři poslanci a 12 dalších straníků. Jde o vůbec první případ za posledních čtyřicet let od demokratizaci země, kdy byl ve funkci zatčen šéf některé z politických stran či zákonodárci.

Justice podle agentury AFP zdůvodnila zatýkání především příslušností těchto osob k zločinecké organizaci, ale u některých i podezřením z fyzického násilí a vraždy. Podnět k rozsáhlému šetření strany a jejích stoupenců dala vražda levicového aktivisty a populárního zpěváka Pavlose Fisase, jehož minulý týden zabil neonacistický extremista. Jeho smrt vyvolala v zemi vlnu bouřlivých protestů.

Vraha zpěváka již policie dopadla. Kromě něj však zadržela také nejméně osm členů a stoupenců nacionalistického Zlatého úsvitu kvůli možné spojitosti s tímto zločinem. Řecký tisk totiž krátce po vraždě publikoval snímek údajného pachatele, jak se objímá s jedním z poslanců této strany.

Strana, kterou v současnosti v parlamentu reprezentuje 18 zákonodárců, spojení s údajným vrahem oficiálně popírá. Četné fotografie ale dokazují, že se účastnil jejích aktivit.

Nejvyšší soud ve spojistosti s vyšetřováním Zlatého úsvitu vydal asi třicítku zatykačů. Ministr spravedlnosti všem zadrženým slíbil spravedlivý soud.

Vláda se ovšem k policejnímu zátahu blíže nevyjádřila. "Demokracie je s to se bránit. Justice udělá svou práci," řekl mluvčí kabinetu. Ministr financí Jannis Sturnaras však ujišťoval, že zátah nevyvolá politickou nestabilitu v Řecku. Minulý týden totiž Zlatý úsvit hrozil odchodem svých poslanců z parlamentu, což by znamenalo nutnost vypsání nových voleb k jejich nahrazení.

Extrémisté jsou na vzestupu hlavně kvůli ekonomické krizi

Zlatý úsvit představuje ultrapravicové hnutí, jehož počátky sahají až do 80. let minulého století. U jeho zrodu stál nyní zatčený lídr strany Nikolaos Michaloliakos. V politickou stranu se hnutí zformovalo začátkem 90. let, avšak až do roku 2012 se v žádných volbách nesetkalo s výraznějším úspěchem. Jeho voličská podpora se dlouhé roky pohybovala v řádech setin až desetin procenta.

Obrat nastal teprve s parlamentními volbami roku 2012, kdy strana skokově najednou získala necelých sedm procent hlasů. Díky tomu se jí podařilo poprvé dostat se do vyšších politických sfér a v třísetčlenném jednokomorovém parlamentu obsadila 21 křesel.

Odborníci náhlý vzestup ultrapravicového hnutí vysvětlují s odkazem na hlubokou ekonomickou krizi, s níž se Řecko od roku 2008 potýká. Na výsluní se v důsledku recese dostaly radikální politické strany hlásající selhání dosavadních politických elit. V případě Zlatého úsvitu je navíc takováto rétorika silně přikořeněná nacionalistickými a antiimigračními postoji.

Zásadní změny jsou ovšem patrné nejen v pravé části politického spektra. Silně se v posledních letech v Řecku mobilizuje také ultralevice, reprezentovaná v prvé řadě koalicí stran Syriza.

Stoupenci těchto dvou protichůdných proudů se v řeckých ulicích často bouřlivě konfrontují. Mezi příznivci ultrapravice je však i řada příslušníků řecké policie a armády.

Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění Zlatý úsvit ztratil po vraždě populárního zpěváka část volební podpory. V souvislosti s jeho smrtí již rezignovali dva vysocí představitelé řecké policie kvůli zjištění, že část strážců zákona byla napojena na ultrapravicovou stranu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video