Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policie stíhá prvomájové radikály, Brno odpovědnost odmítá

  11:34aktualizováno  12:46
Prvomájová bitka mezi radikály a policií v Brně vyústila v trestní stíhání. Policie obvinila tři příznivce ultrapravice z útoku na veřejného činitele a jejich 20letého kolegu z propagace extremismu. Radnice Brna odmítá nést za divoký průběh odpovědnost, ruce jí prý svazuje měkká legislativa.

Zásah policie proti neonacistům v Brně | foto: Radek MičaMF DNES

Z pětice zadržených policie po výslechu pustila bez obvinění pouze třicetiletého muže, který přijel na demonstraci z Prahy. Původně ho policie podezírala z propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů. 

"Při shromáždění odmítal skrýt své tetování, o němž se policisté domnívají, že jde o symbol, který je v rozporu se zákonem," uvedla krajská policejní mluvčí Jana Šípková. Možnost jeho stíhání však policie definitivně neuzavřela. Rozhodne až na základě znaleckých posudků.

Jistotu nemá ani trojice mladíků ve věku 21, 22 a 25 let obviněných z útoku na veřejného činitele. Police je stále podezírá z propagace extremismu.

Všech pět mužů bude podle mluvčí vyšetřováno na svobodě.

První zakázaná demonstrace neonacistů
Neonacisté skončili v policejní vazbě poté, co se řádně ohlášený pochod asi pěti set radikálů změnil v drsnou pouliční bitku.

Vzduchem létaly kameny, duněly dělobuchy a policejní těžkooděnci se snažili extremisty pacifikovat pomocí vodního děla. Bilance zraněných dosáhla minimálně sedmi lidí a dvou policejních koní. - více zde

Velikost zásahu prý překvapila i policii. "S tak velkým zásahem jsme nepočítali. Musíme se připravit na to, že akce proti policii budou v budoucnu stále brutálnější," řekl ČT den po zásahu náměstek ředitele jihomoravské policie Martin Kotlan.

Potyčky propukly v momentě, kdy brněnská radnice rozhodla v historii polistopadové ultrapravice vůbec poprvé o zákazu akce. Podle zástupců radnice se pochod odklonil od původně nahlášeného záměru, radikálové totiž přinesli transparenty a vlajky se symboly Národního odporu.

Starosta: Máme svázané ruce legislativou
Za divoký průběh zásahu nesou podle kritiků odpovědnost radní. Měli prý počítat s tím, že zákaz demonstrace na poslední chvíli vyvolá hněv holých lebek.

Starosta městské části Brno-střed Michal Bortel ale kritiku odmítá. Tvrdí, že ruce mu svazuje současná právní úprava, která je vůči shromažďování extremistů příliš benevolentní.

"Obec nerozhoduje o povolení, protože taková shromáždění se pouze ohlašují. Obec do té doby nemůže dělat nic, pouze vyčkat, až se demonstranti sejdou," vysvětlil pro ČT Bortel.

"Úřad posuzuje pouze to, co je obsahem ohlášení. Kdyby tam někdo napsal, že se hlásí k nacismu, nemůžeme demonstraci zakázat. Podle platné právní úpravy to můžeme ověřit až přímo na místě," dodal starosta, který zároveň apeloval na poslance v úpravě současné legislativy.

"Jde o to, abychom se nemuseli soustředit na to, co je v ohlášení, ale mohli sami aktivně dopředu zjišťovat informace o povaze demonstrace," vysvětlil starosta.

Právník Ústavního soudu Petr Černý s takovým řešením v zásadě souhlasí. "Zpřísnění legislativy je za určitých podmínek možné. Například pokud bude možný urychlený přezkum soudu o rozhodnutí obce."

Černý připouští, že současná právní úprava je vůči radikálům benevolentní a nahrává zneužití. "Na druhé straně tu ale máte svobodu projevu a shromažďování. Evropské soudy se přiklánějí spíš na stranu svobody a zabránit porušení zákona by měla policie svými prostředky," dodal.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Jednou z hlavních postav Pražského jara 1968 a chystaných reforem socialismu...
Poslali děti pro zásoby a zmizeli ve studiu. Při okupaci pomáhal rozhlas

Před 49 lety začala okupace tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. Do Žďáru nad Sázavou dorazily polské jednotky. Manželé Holoubkovi o dění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.