Bezpečnostní sbor naplno vstoupil na Facebook, Twitter a YouTube symbolicky 21. června, na den policie. Dohání tak zahraniční kolegy, kteří komunikační platformy na internetu využívají už léta.
První příspěvek se sice na účtech policie objevil už na konci loňského roku, jednalo se však pouze o poněkud rozpačitý rozjezd. Orgán tehdy upozornil uživatele, že komentáře na sociální síti nenahrazují klasické oznámení. Poté se policie na půl roku odmlčela, což označila jako testovací provoz.
Policie ČR na sociálních sítích
|
„Naše dosavadní působení hodnotíme především kladně,“ říká po více než měsíci intenzivního používání sociálních sítí mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová.
Velkou část obsahu na policejním facebookovém účtu tvoří především propagační příspěvky a preventivní upozornění. Na Twitteru policisté poskytují spíše zpravodajské informace, z toho patnáct příspěvků se týkalo žádosti o pomoc při pátrání.
Roli sociálních sítí při hledání pohřešovaných, pachatelů či svědků si policie pochvaluje. Jen minulý týden žádala veřejnost o pomoc při pátrání po čtyřech dětech – dvě se pohřešovaly v Sokolově a dvě v Praze. Všechny se podařilo během několika hodin nalézt.
„Co se týká výzev o spolupráci, tak zde musíme konstatovat, že vzhledem k dosahu sociálních sítí se jedná o velmi výraznou pomoc. Další nespornou výhodou sociálních sítí v oblasti pátrání je rychlost, se kterou se informace dostane k široké části veřejnosti, která námi využívané sociální sítě sleduje,“ vysvětluje mluvčí Nguyenová.
„Za veškerou pomoc bychom tímto chtěli poděkovat,“ dodává. Statistiku, jak se zvýšila úspěšnost pátrání, prezidium nevede.
Učíme se za pochodu
Od uživatelů Facebooku se však policie dočkala i kritiky, že výzvy k pátrání po pohřešovaných umístila na síti později, než zprávu zveřejnila média. „Je třeba podotknout, že je toto nová forma komunikace s veřejností, a tak se spoustu věcí učíme takzvaně ‚za pochodu‘. Z každé negativní zkušenosti se snažíme maximálně poučit, abychom prostor, který nám dávají sociální sítě, co nejefektivněji využili,“ vysvětluje Nguyenová.
Prostor pro komunikaci s občany se přitom pro českou policii výrazně zvětšuje – na Twitteru měla měsíc od zahájení komunikace již patnáct set sledujících a na Facebooku dokonce dvanáct a půl tisíce. Potenciál platforem ukazují příklady ze zahraničí: mnichovská policie sdílí informace přes Twitter s 360 tisíci uživatelů, londýnská má dokonce přes milion sledujících.
