V případě Pavla Bendíka však policisté podle soudu chybu neudělali, protože inspektor úplatek sám vyžadoval.
"Trestný čin se odehrál ještě předtím, než došlo k předání peněz," řekl soudce Miloš Holeček. Bendík byl odsouzen za to, že vyžadoval a nakonec přijal půlmilionový úplatek od firmy, která usilovala o zakázku na stavbu čistírny odpadních vod.
Zahraniční odborníci České republice vyčítají, že její státní úředníci se často nechávají uplácet. Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová proto prosazuje, aby policisté směli podezřelé sami provokovat.
Jak bojovat s korupcí?
Jak bojovat s korupcí, kterou České republice tak silně vyčítají zahraniční experti prakticky na každém kroku?
"Budeme muset do toho hrábnout. Vyžaduje to radikální řešení," tvrdí nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová.
Tato slova pronesla shodou okolností jen pár minut poté, co Ústavní soud vyřešil další korupční případ: rozhodl, že bývalý inspektor státní inspekce životního prostředí Pavel Bendík byl řádně odsouzen za to, že vyžadoval a přijal úplatek ve výši půl milionu korun od firmy, která chtěla získat zakázku na výstavbu čističky odpadních vod.
Ústavní soud dospěl k závěru, že Bendík o úplatek žádal, což samo o sobě je trestné.
"Trestný čin se odehrál ještě předtím, než došlo k předání peněz," řekl soudce Ústavního soudu Miloš Holeček a odmítl tak Bendíkovo tvrzení, že se stal obětí řízené policejní provokace, která je podle tuzemských zákonů nepřípustná.
A to přesto, že má své příznivce: "Jsem zastánkyně řízených provokací, USA tuto metodu úspěšně využily v osmdesátých letech," říká Benešová. Právě řízená provokace je tím radikálním řešením, které navrhuje.
O co jde? O nic jiného než o možnost, aby policisté mohli přijít za podezřelým, nabídnout mu úplatek a pak jen počkat, jak se zachová. Jenže tato metoda má svá úskalí - může být zneužita k tomu, aby smluvení policisté někoho zlikvidovali.
"Vím, že budou námitky, že je to zneužitelné či nemorální, ale je třeba to nějak řešit," říká Benešová. Požádala o zprávu hodnotící zavedení řízených provokací v USA. "Diskutuje se o tom v celé Evropské unii. Jenže Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se vyslovil proti řízeným provokacím," řekla Světlana Kloučková z odboru pro mezinárodní styky Nejvyššího státního zastupitelství.
Podle právníka Václava Vlka, který se specializuje na problémy spojené s postupy policistů, nejsou ani v současné době možnosti policie zanedbatelné: "Policisté jen musí vyčkat na nabídku protizákonné činnosti, ale nesmějí ji sami zorganizovat. Nesmí toho člověka prostě navést k trestnímu jednání," řekl Vlk.
Otázkou řízené provokace se zabýval už před dvěma lety Ústavní soud a ten rovněž dospěl k názoru, že řízená provokace je nepřípustná.
Nejvyšší státní zástupkyně Benešová však jedno řešení přece jen nabízí: ten, kdo by byl pomocí řízené provokace odhalen, by nebyl trestně stíhán, ale postižen jen v zaměstnání, například zbaven funkce.
