"Nebylo zjištěno, že by se mohlo jednat o podezření z trestného činu," vysvětlila rozhodnutí detektivů mluvčí útvaru Blanka Kosinová.
Šéf komunistů ve svém projevu 24. února vyzval mimo jiné k návratu k marxismu a Vladimíru Iljiči Leninovi a tázal se na připravenost partaje stanout v čele možné revoluce. Na případ upozornily Lidové noviny. - více zde
"Je KSČM připravena ideově, teoreticky, ale zejména politicky a věcně vyvolat a postavit se do čela eventuálních revolučních procesů - ano či ne?," řekl Filip podle deníku v předvečer 59. výročí komunistického únorového puče.
Verdikt znalců: Filip nehlásal třídní nenávist
O výroky se začali policisté zajímat na podnět novináře, podle Kosinové ale ani nezahájili úkony trestního řízení.
Policie konzultovala věc se státním zastupitelstvím a Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd. Podle jeho expertů se Filip ničím nezákonným neprovinil.
"Nikde přímo ani v dokazatelných náznacích nehlásá národnostní, rasovou, náboženskou nebo třídní nenávist či zášť vůči jiným osobám," praví se mimo jiné v odborném posudku.
Podle Kosinové policie nemůže posuzovat legalitu politických stran ani nahrazovat práci zákonodárců, soudců nebo správních orgánů.
Musí však zjišťovat, zda konkrétní osoby nespáchaly trestný čin. Proto detektivové posuzovali pouze projev předsedy strany.
Senátor Štětina je pro zrušení KSČM
Opačný názor ale vyslovil šéf dočasné senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina. Podle něj Filip svými výroky přidal jen další argument pro rozhodnutí komise o rozpuštění partaje.
"Hlásí-li se někdo k V. I. Leninovi, hlásí se k jeho návodu, jak revoluci provádět," řekl Štětina. Uvedl také, že ústřední výbor KSČM vzal Filipův projev na vědomí.
Podle Štětiny z toho vyplývá, že nejde jen o stanovisko Filipa, ale celé strany, a proto by měl být zákon uplatněn proti celé KSČM.
