"Postup policistů nebyl v rozporu se zákonem. Jistě pochopíte, že se vám omluvit nemůžeme, protože k tomu není žádný zákonný ani jiný důvod," napsal Kanalošovi Josef Bubela z pražské policejní správy.
Tehdy sedmatřicetiletého Štefana Kanaloše ze Sokolova obvinili policisté v roce 1999 z bombového atentátu ve vysočanské klinice v Praze. Na základě udání člověka, kterému policejní portrét pachatele v novinách připomínal právě Kanaloše.
Tomu nepomohlo ani několikanásobně potvrzené alibi, že v době výbuchu chodil po úřadech, telefonoval a kupoval květiny v Sokolově. Ve vazbě mu policisté navíc zlomili zub a až po roce ho nechali nahlédnout do celého spisu, který o něm vedli.
"Dvanáct dní jsem jako nevinný seděl v kriminálu v zemi, která si říká demokratická. A omluva žádná," říká Kanaloš. Chce se obrátit na mezinárodní soud pro lidská práva. Za Kanaloše se postavil i vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab.
"Za nejzávažnější zásah do jeho práv považuji to, že už v době, kdy bylo trestní stíhání proti němu zastaveno, vyšetřovatel v televizi stejně pana Kanaloše označil za pravděpodobného viníka a trvale podezřelého. Všichni se k němu chovali jako k teroristovi, i když věděli, že jím není. Policie jednoznačně pochybila," uvedl Jařab.
Policisté zatkli Kanaloše dva měsíce po atentátu. Soudci a státnímu zástupci tehdy k uvalení vazby stačilo, že na něj při rekognici ukázaly prstem svědkyně z kliniky. Byl prý pachateli podobný. Skutečný atentátník, dopadený koncem loňského prosince, byl téměř o třicet let starší a zavalitější.
