"Pracovní skupina se zabývá určitou věcí, nikoli určitou skupinou obyvatel," řekl pracovník tiskového oddělení policie Jiří Vokuš.
MF DNES má ovšem v ruce kopie policejních žádostí z jižní Moravy, z nichž vyplývá, že policie skutečně žádala informace o šlechticích, bez ohledu na to, že šlechtické tituly byly zrušeny na začátku první republiky.
Vracel se prý i majetek, který měl zůstat státu
"Termín šlechtické rody považujte za pracovní termín pro lepší orientaci v dohledávání oprávněných osob," stálo například v žádosti. Policie dnes říká, že to byl omyl. "Vyjádření, které použil policista na jižní Moravě vyvolává mylný dojem, že se zaměřujeme na skupinu obyvatel, což tak není," řekl Vokuš.
Podle Vokuše je práce skupiny, kterou nechal založit náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení Jaroslav Macháně, zatím na samém počátku. Policie zkoumá, zda při restitucích nemohl být spáchán trestný čin.
|
DÁLE ČTĚTE |
|
Nároky české šlechty stručný přehled |
Policie se už některými podezřeními dříve zabývala. Ministr kultury Pavel Dostál obvinil matrikářku Janu Talmanovou, že Františku Oldřichu Kinskému neoprávněně potvrdila občanství, což se ale neprokázalo.
Policie také zkoumá okolnosti, za nichž žádají o vrácení rozsáhlého majetku potomci starého šlechtického rodu Salmů na Blanensku. Na pracovníky tamního pozemkového úřadu totiž někdo podal trestní oznámení ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
"Ze všech archívů jsme si vyžádali všechny dostupné materiály. U jednoho historického dokumentu se dělal odborný posudek z hlediska písmoznalectví," řekl vedoucí pozemkového úřadu v Blansku Stanislav Skřipský, který je přesvědčen, že jeho podřízení nechybovali.
Vydávání Salmovského majetku se stejně zastavilo - případ totiž leží u Ústavního soudu. "Já osobně nemám obavy, myslím, že je to zaměřené na takové restituce, kde by mohly být chyby," řekl jeden ze šlechtických restituentů Adam Bubna z Litic.
