Petr Nečas a Radek John

Petr Nečas a Radek John | foto: Michal Sváček, MAFRA

Policie prověřuje, zda Nečas a John nespáchali trestný čin v kauze Drobil

  • 145
Státní zastupitelství uložilo protikorupční policii, aby prošetřila, zda se v kauze údajných manipulací se zakázkami na fondu životního prostředí nestaly další trestné činy. Premiér a ministři mohli porušit zákon, když věc neohlásili. Práci policie kritizovala i Renata Vesecká - den poté, co skončila ve funkci nejvyšší žalobkyně.

"Zatím jsme to předali k šetření, ještě nebyly zahájeny úkony trestního řízení," řekla obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 Šárka Pokorná.

Vyšetřování souvisí s trestním oznámením na premiéra Petra Nečase, exministra životního prostřední Pavla Drobila a vedoucího úřadu vlády Lubomíra Poula. Mělo by se týkat i ministra vnitra Radka Johna. Trestní oznámení podal rakouský občan českého původu Philipp Janýr.

Trojice podle něj chybovala, když neoznámila podezření z korupce, o němž údajně věděla. Janýr míní, že se mohli dopustit zneužití pravomoci úřední osoby, neoznámení trestného činu a nepřekažení trestného činu. Policejní vyšetřování by se ale podle Pokorné mělo týkat i Johna.

"Rozhodnutí je logické. Mají být prověřeny všechny okolnosti," reagoval na informaci premiér Nečas. Přesto trval na tom, že on nedostal žádné informace, které by ho měly vést k tomu, aby se obrátil na policii.

Vesecká kritizuje policii, Veseckou

Na variantu, že v kauze mohl někdo spáchat i další trestné činy, upozornila už v sobotu také žalobkyně Renata Vesecká. Podle deníku Právo uvedla, že zkoumala informace a materiály z médií i nižších stupňů státního zastupitelství a dospěla k názoru, že policie věc šetří příliš úzce.

"(Policejní) záznam o zahájení úkonů v této trestní věci pro pletichy při zadávání veřejné zakázky nepojímá celou šíři možných podezření zúčastněných osob na trestných činech. Zejména na trestných činech neoznámení trestného činu, podplácení, útisku, nepřekažení trestného činu a zneužití pravomoci veřejného činitele," sdělila Vesecká.

Prohlášení rozeslala médiím 1. ledna, tedy už poté, co skončila ve funkci nejvyšší žalobkyně. Vláda ji odvolala k 31. prosinci.

Na její slova ale okamžitě reagovala šéfka Městského státního zastupitelství v Praze Jana Hercegová. Podle ní Vesecká nemá právo dávat pokyny k rozsahu prověřování, a to ani v případě, že by byla stále šéfkou zastupitelství. Její chování může být podle Hercegové vnímáno jako ovlivňování.

"Právo přezkoumat policejní záznam o zahájení úkonů trestního řízení jakož i dávat pokyny k rozsahu a způsobu prověřování, včetně právního posouzení skutku, přísluší výhradně dozorovému státnímu zástupci," uvedla Hercegová.

Nejvyššímu státnímu zástupci nepřísluší podle Hercegové veřejně komentovat a vyjadřovat názor na živou trestní kauzu, protože by to mohlo být vnímáno jako neoprávněné ovlivňování způsobu prověřování konkrétní trestní věci.

Kauza Drobil

Na kauzu údajné korupce na Státním fondu životního prostředí upozornil později odvolaný ředitel fondu Libor Michálek prostřednictvím nahrávek, na kterých Drobilův poradce Martin Knetig popisuje, jak se dostat k penězům na financování další kariéry svého šéfa a ODS. Nahrávky zveřejnila MF DNES.

Ministr se po dohodě s premiérem rozhodl rezignovat a případ vyšetřuje protikorupční policie jako podezření na pokus o trestný čin pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži.

Následně se objevily informace, podle kterých se Michálek ještě před zveřejněním kauzy neúspěšně snažil o osobní schůzku s Nečasem, poté se setkal aspoň s šéfem Úřadu vlády.

Premiér říká, že zavolal Drobilovi a požádal ho, ať pošle Michálka na policii. O žádném trestném činu prý nevěděl. Ještě dříve se Michálek setkal s Johnem.

Ten potvrdil, že koncem léta s Michálkem opravdu hovořil, ale šéf fondu prý tehdy neměl v ruce žádné důkazy. John mu poradil, ať si pořídí nahrávky za použití techniky, kterou disponují někteří novináři, například jeho bývalý kolega z televize Nova a nynější reportér MFD Janek Kroupa.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video