Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policie netuší, kde lupiči jsou

  0:01aktualizováno  0:01
Ani po pěti dnech rozsáhlého vyšetřování nemá policie tušení, kde jsou lupiči, kteří v pondělí ukradli ze Citibank 150 milionů korun. Loupež století však výrazně změní systém převozu peněz. Lupiči se rekordní částky zmocnili až příliš snadno. Na tom se shodují policisté, bezpečnostní agentury i bankéři. Analýzu pražské loupeže zpracovává i Evropská asociace přepravců peněz, která sdružuje nejvýznamnější bezpečnostní agentury na kontinentu.

"Opatření vyvozená z této loupeže mohou mít i nadnárodní rozměr," řekl včera viceprezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb Josef Černý.
Zatímco na počátku týdne se o přesném průběhu loupeže mohlo jen spekulovat, po pěti dnech pátrání a svědeckých výslechů už to policie dokáže do podrobností popsat.

Vše začalo v pondělí krátce po deváté hodině ráno. Dosud není jasné, kolik lidí se na loupeži podílelo. Přepadení strážci a ostatní svědci viděli tři muže, kteří postupně použili celkem čtyři auta.

Když pancéřovaný vůz agentury Group 4 Securitas krátce před půl desátou odjížděl ze Citibank v budově bývalého Koospolu v Evropské ulici, pachatelé už čekali o několik desítek metrů dál.

Posádka bankovního vozu před sebou viděla dva muže v policejní uniformě a bílou Škodu Felicii s nápisem POLICIE. Když jeden z mužů pokynul, aby strážci zastavili, šlápli na brzdu.

Pochybnosti, jež zůstávají za uloupenými miliony 

Způsob provedení loupeže a následné policejní vyšetřování vzbuzuje řadu pochybností, zda jednali zaměstnanci bezpečnostní agentury a později i policisté přesně tak, jak měli.

1. Proč strážci s obrněným autem vůbec zastavovali, když vezli tolik peněz? "Mával na ně muž v policejní uniformě. A policistu musí naši zaměstnanci poslechnout úplně stejně jako kterýkoliv jiný řidič," brání své podřízené ředitel Group 4 Securitas Michal Fábera. Strážci však mohli s muži na silnici mluvit prostřednictvím mikrofonů a reproduktorů, které mají obrněné vozy ve zpětných zrcátcích. Kdyby neotevřeli, ozbrojenci se do auta nemohli dostat. "Kdyby na ně lupiči jen mířili samopalem, věřím, že by šlápli na plyn a ujeli. Jenže když tam hrozili výbušninou, byla situace úplně jiná. Výbuch nemusela neprůstřelná skla vydržet," vysvětluje Fábera.

2. Převážené peníze nebyly chráněny barvou, která by je v případě krádeže znehodnotila.
Speciální tekutinou bezpečnostní agentury vybavují pouze zásilky, které přenášejí strážci zcela nechráněným prostorem. "Pro nás je zásadní, jak se k tomu staví naše pojišťovna. Ta určuje pravidla převozu peněz, která nesmíme porušit," říká ředitel Fábera.

3. Proč vůz nedoprovázelo jiné auto s dalšími strážci, když vezl tolik peněz? "To, jak se vezly peníze ze Citibank, je běžná praxe, přesně jak ji schválila pojišťovna," říká ředitel agentury. "Doprovod by v tomto případě možná rizika paradoxně ještě zvýšil. Pachatelé by měli větší šanci brát rukojmí. A myslíte, že jde v současném pražském provozu udržet pohromadě kolonu vozidel? Nejde, to uznala i pojišťovna," přesvědčuje Fábera.

4. Reagovala policie dost rychle? Někteří z policistů si anonymně stěžovali, že od berounských kolegů dostali pozdě informaci o hořícím autě pachatelů a nemohli včas uzavřít celou oblast. Oficiálně však policie veškeré vnitřní spory mezi svými pracovníky popírá a tvrdí, že do pátrání po zločincích nasadila v nejkratším možném čase všechny své prostředky.

Pak už nestačili udělat nic. Falešní policisté namířili na pancéřované auto samopaly a objevil se třetí muž. Posádce ukázal ceduli s nápisem Máme výbušninu, vypadněte a před čelním sklem držel neznámou hmotu. Strážci vůz okamžitě otevřeli a vzdali se.

"Nemohli nic dělat. Stalo se to hrozně rychle. Zachoval bych se stejně," říká generální ředitel Group 4 Securitas Michal Fábera.

Lupiči pak strážce naložili do zadní části bankovního vozu. V tu chvíli se pachatelé, pokud byli jen tři, museli rozdělit. Jeden řídil pancéřovaný vůz, druhý falešné policejní auto a třetí červenou Hondu Civic, kterou na místě také viděli svědci.
Kolona vozidel zastavila o tři kilometry dál, u Jivinského rybníka nedaleko Rozvadovské spojky na okraji Prahy.

Tady lupiči otevřeli trezor v obrněném voze a přeložili kufry s penězi do připraveného černého auta VW Golf. Pak zavřeli strážce do bankovního vozu a odjeli.

Na deset kilometrů vzdálené louce u Nenačovic na Berounsku, kde krátce poté golfa zapálili, už svědci viděli pouze jednoho muže. Utíkal od hořícího auta a nasedl do dalšího, tentokrát stříbrného vozu. Na místě později policie našla i prázdné kufry od peněz.

Okruh možných pachatelů je stále příliš velký. Kriminalisté hledají mimo jiné také mezi zaměstnanci bezpečnostních agentur. Dva pracovníci Group 4 Securitas proto jsou začleněni dokonce přímo do policejního týmu. Dodávají vyšetřovatelům potřebné dokumenty z archivů agentury. 

Expert ze Scotland Yardu: Nic neobvyklého 
Rekordní loupež přijel do České republiky vyšetřovat i Keith Davis, bývalý expert britského Scotland Yardu na bankovní přepadení. Britský odborník nepřijel pomáhat české policii. Pracuje pro mezinárodní společnost vlastnící agenturu Group 4 Securitas a hledá způsoby, jak podobným loupežím, jako byla ta pražská, zabránit.

"Jsem tu hlavně proto, abych zjistil, jestli agentura neudělala někde chybu. Zatím to vypadá, že se strážci chovali správně. Včera tu byl z podobného důvodu můj kolega Brian Hardwick, také bývalý pracovník Scotland Yardu. Posuzoval událost pro pojišťovnu, která má škodu zaplatit. Také došel k závěru, že strážci chybu neudělali."

Setkal jste se někdy ve své praxi u Scotland Yardu s podobným případem?
Za posledních dvacet let, co pracuji v tomto oboru, si vzpomínám na několik konkrétních podobných případů. Nestaly se však u nás v Británii. Vzpomínám si na loupeže ve Francii a Belgii. Tam byly před lety hodně časté.

Je pondělní pražská loupež ve srovnání s těmi dalšími něčím výjimečná?
Svým provedením a odcizenou částkou to nijak neobvyklý případ není. Výjimečný je spíš tím, že se nikomu nic nestalo. Nejsou žádní mrtví ani zranění. A to neobvyklé je. Považuji to za velké štěstí.

Hodně se mluví o tom, že pachatelé měli velmi dobré informace. Myslíte si, že s nimi mohl spolupracovat někdo z bezpečnostní agentury?
Možné to samozřejmě je. Asi v polovině případů se to stává. Ale vůbec to tak být nemuselo.Když se na to podíváte očima toho útočníka, tak možností, jak a kde získat potřebné informace, je velmi mnoho. Například odposlechem nechráněného telefonu. Nebo třeba od bývalého pracovníka agentury. Bylo by naivní si myslet, že v tom bezpodmínečně někdo z agentury musel být zapojen.

Co si myslíte o práci české policie na tomto případu? Byl jste s vývojem vyšetřování seznámen?
Nejsem tady kvůli tomu, abych hledal pachatele. Nemám ani právo se na něco zdejších policistů ptát. Ale podle toho, co vím, tak pracují dobře. Nejdůležitější je, aby využívali všechny dostupné zdroje informací a aby jim agentura poskytla vše, o co budou žádat. A jak jsem se tady mohl přesvědčit, všechno jde, jak má.

Dokážete odhadnout, jakou má policie šanci lupiče chytit?
To se musíte zeptat policie.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jak je zjevné, tragická nehoda pendolina s kamionem na přejezdu ve Studénce...
Studénka odmítá projekt na řešení nebezpečného přejezdu. Nepočítá s kamiony

Zastupitelé Studénky vyslovili nesouhlas s projektem, který má vyřešit nebezpečný přejezd známý tragickou nehodou polského kamionu s pendolinem. Ministerstvo...  celý článek

Prezidentský kandidát Vratislav Kulhánek na snímku ze srpna 2017.
Kulhánek má nutné podpisy. Chce, aby Češi mohli být na prezidenta opět hrdí

Bývalý šéf automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek získal 23 podpisů poslanců ze šesti stran a může tedy kandidovat na prezidenta republiky. Kandiduje s...  celý článek

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.