V Islámábádu tamní policie vyšetřovala muže, který Pearlovi několikrát telefonoval těsně předtím, než zmizel, informoval agenturu AFP další zdroj.
K únosu novináře se už dříve přihlásilo dosud neznámé Národní hnutí pro obnovu pákistánské svrchovanosti. To vyzvalo Spojené státy, aby propustily pákistánské a afghánské zajatce z afghánské války. Washington požadavek odmítl splnit.
Zprávy o smrti novináře se nepotvrdily
Odpověď na otázku, zda je unesený novinář ještě naživu, zřejmě stále znají pouze jeho věznitelé. Americké televizní stanice ABC News a Fox News v neděli večer nejprve přinesly zprávy o Pearlově smrti, jež potvrzovaly i policejní zdroje. Sám šéf policie v pákistánském Karáčí tyto zprávy ovšem vzápětí jednoznačně popřel a brzy se k němu přidalo i americké ministerstvo zahraničí.
Osmatřicetiletý reportér Wall Street Journal Pearl se ztratil v Karáčí 23. ledna, když se pokoušel kontaktovat radikální islámské organizace. Před zmizením pracoval na článku o Richardu Reidovi, který v prosinci údajně chtěl v letadle na lince Paříž-Miami odpálit nálož ukrytou v botě, a o jeho možných stycích se sítí Al-Kajda a s hnutím Taliban. |
Ministerstvo oficiálně oznámilo, že jeho úředník, který se s Pearlem dříve několikrát setkal, navštívil nemocnici v Karáčí a prohlédl si nalezenou mrtvolu. "Určil, že tělo nepatří Danielu Pearlovi," sdělil mluvčí ministerstva Frederick Jones.
S odvoláním na pákistánské policejní zdroje odvysílaly nejprve zprávu o Pearlově smrti americké televizní stanice ABC News a Fox News. Podle nich bylo tělo mrtvého novináře už převezeno do nemocnice, kde se je podařilo identifikovat.
To o několik desítek minut později dementoval policejní šéf z pákistánského Karáči Tárik Džamil. "Ukázali jsme Pearlovo tělo jeho kolegům a ti potvrdili, že to není Daniel," řekl policista agentuře Reuters.
Ještě o víkendu přežíval mírný optimismus
Paul Steiger, šéfredaktor amerického deníku Wall Street Journal, kde Pearl pracoval, řekl, že s ohledem na nedůvěryhodnost zdrojů informací z Pákistánu jsou pracovníci listu přesvědčeni, že získané zprávy o reportérově tragickém osudu jsou falešné.
V pátek totiž anonym žádal na americkém konzulátu v pákistánském Karáčí dva miliony dolarů výměnou za Pearlovo propuštění. Na vyplacení peněz dal lhůtu 36 hodin. Krátce poté však americká televizní stanice CNN oznámila, že podle emailové zprávy, kterou dostaly "tiskové organizace", byl Pearl zabit. "Dostali jsme email, podle něhož byl zabit," potvrdila mluvčí CNN Christa Robinsonová.
Ani v jednom případě se nedalo posoudit, zda je skutečně od únosců.
Americký prezident George Bush přislíbil sledovat jakékoli vodítko, které by mohlo vést k záchraně Daniela Pearla. "Spolupracujeme s pákistánskou vládou při sledování jakéhokoli vodítka - například se snažíme vystopovat, odkud byly poslány emaily - s prostým cílem zachránit toho muže," prohlásil.
Lhůta, kterou dali únosci Spojeným státům k tomu, aby propustili Pákistánce zajaté ve válce v Afghánistánu, vypršela v pátek odpoledne. Pákistán stále podezřívá Indii, že je do případu zapletena. Máme nové důkazy, tvrdí pákistánský ministr zahraničí.
Pákistán podezřívá Indii
Pákistánská policie zjistila, že hlavní podezřelý z únosu Daniela Pearla udržuje podle výpisu z mobilního telefonu kontakty se třemi indickými vládními představiteli. Oznámil to pákistánský ministr zahraničí Abdus Sattár.
Dillí jakýkoli podíl na únosu rozhodně popřelo a Sattárovy výroky označilo za "ohromnou šarádu." "Ať tedy zveřejní konkrétní jména," prohlásila mluvčí indického ministerstva zahraničí.
Lhůta v pátek odpoledne vypršela
Únosci, kteří se označili jako Hnutí za obnovu pákistánské suverenity, pohrozili ve středu e-mailem, který zaslali CNN a dalším médiím, že Pearla do 24 hodin zabijí, pokud USA nesplní jejich požadavky. Ve čtvrtek potom lhůtu prodloužili o další den.
Únosci ve středu navíc varovali, že si za své cíle vyberou i další americké novináře v Pákistánu, pokud ti do tří dnů, to znamená do soboty, zemi neopustí.
Extremisté Pearla unesli 23. ledna v Karáčí a drží ho na neznámém místě.
Zatím žádné stopy
Hlavním podezřelým je Pir Mubarik Alí Šáh Gílání, šéf skupiny Džamáat al-Fukra, kterou USA v letech 1995 až 1999 vedly ve svých seznamech teroristických organizací. Pákistánská policie ho zadržela ve středu. V pátek ho vyslýchali agenti FBI.
Pearla podle policie unesli krátce před plánovanou schůzkou s Giláním. Pearl pracoval na případu Richarda Reida, který se pokusil odpálit výbušninu v botě, a údajně se chtěl Giláního zeptat, jaké má jeho skupina na Reida vazby. Pearlova těhotná žena Mariane v neděli vypověděla, že Pearl se na schůzku s Gíláním chystal.
Giláního mluvčí ale tvrdí, že žádné setkání nikdy sjednáno nebylo a že Gilání nemá s únosem novináře nic společného.
Řidič taxíku uvedl, že 23. ledna Pearla vysadil u hotelu Metropolitan v Karáčí. Je posledním, kdo novináře viděl.
USA: Požadavky únosců splnit nemůžeme
Americký ministr zahraničí Colin Powell uvedl, že podmínky únosců není možné splnit ani o nich jednat. "Velmi se obáváme o bezpečnost pana Pearla. Děláme vše, co můžeme, abychom ho vypátrali a zachránili," řekl. Zároveň ujistil, že mu pákistánský prezident Parvíz Mušaraf slíbil, že policie dělá co může, aby Pearla našla.
Redakce deníku The Wall Street Journal ve čtvrtek únosce naléhavě vyzvala, aby Perla nezabíjeli, ale chápali ho jako posla a prostředníka pro své politické názory.
"Zabitím Dannyho ničeho nedosáhnete... Jenom jeho propuštěním bude mít vaše skupina příležitost říci, o co vám jde," píše se v prohlášení listu.
S pistolí u hlavy
V neděli dostaly pákistánské a americké deníky elektronickou zprávu, že osmatřicetiletý Daniel Pearl byl unesen. K emailu byly připojeny fotografie, na nichž je Pearl v okovech a u hlavy má pistoli. Email novináře obviňuje, že je agentem CIA a klade si několik podmínek nutných k jeho propuštění.
Podmínky pro propuštění
Email žádá, aby USA vydaly Pákistánu pákistánské zajatce, které drží na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě.
Spojené státy mají rovněž Pákistánu dodat bojová letadla F-16, která Pákistán od USA koupil v 80. letech. Letouny totiž do země nikdy nedorazily. Poté, co Islámábád začal s vývojem nukleárních zbraní, zakázal americký Kongres v roce 1990 veškeré vojenské prodeje do Pákistánu.
Email dále žádá, aby USA vydaly Pákistánu bývalého talibanského velvyslance Saláma Zaífa a aby všem Pákistáncům, kteří jsou v USA zadržováni v souvislosti s útoky z 11. září, byli zajištěni právníci a kontakt s rodinami.
Podle amerického ministerstva spravedlnosti je mezi 460 lidmi, kteří jsou v USA zadržováni za 11. září, 177 Pákistánců.
Wall Street Journal i CIA důrazně popřely, že by Pearl byl americkým agentem.
Msta za Guantánamo
Na dvou ze čtyř snímků, které byly k internetovému vzkazu připojeny, má Pearl kotníky a zápěstí spoutané řetezy a u hlavy má pistoli. Na dalším snímku drží v rukou výtisk pákistánského listu Dawn.
Email uvádí, že Pearl je držen v nelidských podmínkách na protest proti špatnému zacházení s vězni Talibanu a Al-Kajdy na americké vojenské základně Guantanámo na Kubě.
"Pokud Američané zlepší podmínky, v nichž drží naše krajany, potom zlepšíme podmínky Pearla a dalších Američanů, které zajmeme," píše se v emailu.
Islámští radikálové
Skupina, která novináře zajala, se v emailu nazvala "Národní hnutí pro obnovu pákistánské suverenity." Email byl napsán téměř celý anglicky, některé pasáže jsou v urdštině. Text se vyhýbá jakýmkoli výrazům, které pákistánské militantní organizace běžně používají, například chybí jakákoli zmínka o Bohu.
Pearl pracuje pro Wall Street Journal od roku 1990. Působil v pobočkách v Atlantě, Washingtonu a Paříži a dva poslední roky v Bombaji.
Jedna z fotografií, kterou obdržel 26. ledna prostřednictvím e-mailu americký deník The Wall Street Journal. Muž na ní je doprovodném textu identifikován jako reportér tohoto deníku v Pákistánu David Pearl, který je údajně špiónem CIA. Pearl je pohřešován od 23. ledna. (28. ledna 2002) |