Osmačtyřicetiletá Věra Prantlová žila v pronajatém bytě v pražské Finské ulici bez větších problémů přes dvacet let. Idyla pro ni a jejího dospívajícího syna skončila v roce 2001, kdy se o dům s 15 byty začali starat noví majitelé.
Kvůli rekonstrukci nabídli obyvatelům ukončení nájemních smluv a odstupné. Přijali všichni s výjimkou paní Prantlové a jedné další rodiny.
Uvolněné byty začali majitelé postupně obsazovat cizinci z Východu, hlavně Ukrajiny. "Během pěti let se jich v domě otočilo několik set. Hluk, nepořádek a rvačky byly na denním pořádku. Jeden z bytů byl vykraden a po rvačce, která skončila pobodáním, musela zasahovat záchranka," popisuje své zážitky Prantlová.
Policejní kontroly nezjistily v domě nic nekalého
Kvůli podezření na nelegální pobyt cizinců se žena obrátila několikrát na cizineckou policii. Kontroly v domě však až na výjimky na nic zvláštního nepřišly. "Ani nemohly. Policie přijížděla dopoledne, kdy v domě nikdo nebyl. Na kontroly majitele předem upozornila, jak stojí i v jejím spisu," tvrdí Prantlová.
Nepomohla jí ani stížnost adresovaná Inspekci ministra vnitra. Ta ji vrátila cizinecké policii a oddělení vnitřní kontroly ji vyhodnotilo jako neodůvodněnou.
"Oddělení vnitřní kontroly postupovalo při prošetření podání paní Prantlové v souladu s platnými právními normami," tlumočila stanovisko mluvčí Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Kateřina Jirgesová.
Zastání našla u ombudsmana
Zoufalá nájemnice se loni obrátila i na veřejného ochránce práv. Ombudsman se nakonec přiklonil na stranu Věry Prantlové.
"Ze spisů vyplývá, že dům sloužil minimálně od počátku roku 2003 jako ubytovna pro cizince. Majitel neměl platné nájemní smlouvy a cizince ubytovával jen na základě čestného prohlášení pro cizineckou policii. Dokonce určitý čas nevedl ani domovní knihu, jak mu ukládá zákon o pobytu cizinců. Policie se na to klidně dívala. Porušila hned několik paragrafů zákona o policii," řekl iDNES.cz Pavel Pořízek, právník z kanceláře ombudsmana.
Nájemnice chce peníze, tvrdí majitel domu
Policie nařčení razantně odmítá, zvláště to, že svou nedůsledností pomáhala majiteli domu obcházet zákon. Podle mluvčí Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Kateřiny Jirgesové to je jinak. Ombudsman prý odlišně vykládá právní význam pojmu "ubytovává" a z toho vyplývající povinnosti ubytovatele.
Brání se i jeden z majitelů domu Petr Roubíček, který považuje námitky vůči nájemníkům za xenofobní. "Žádnou evidenční knihu ubytovaných osob jsme opravdu nevedli, jelikož nemáme ubytovnu, ani hotel. Nařčení ohledně smluv je lživé," řekl iDNES.cz.
Roubíček soudí, že nájemnice Prantlová chce ve skutečnosti vyplatit přes půl milionu korun za ukončení nájemní smlouvy. Původní, poloviční částku nepřijala.
To Věra Prantlová považuje za nesmysl. "S majiteli se nedalo na ničem domluvit. Nemusejí mi dávat odstupné, stačí, když mi seženou jiný byt. U nájemníků mi nevadí národnost, ale chování. Nedodržují hygienu, chovají se bezohledně, a když jsou opilí, jsou agresivní," tvrdí.
Motejlův úřad upozorňuje, že nedůsledný postup policie nahrává podezření z korupce. "V jiných případech trestá policie porušení zákona velmi přísně. Například podle dnešní právní úpravy musíte hlásit na policii každého cizince, kterého ubytováváte. I když jde o vaši manželku. Pokud to nesplníte, dokáže cizinecká policie vymáhat pokuty velmi dobře," tvrdí Pařízek.
Závěry ombudsmanaPolicie podle Motejlova úřadu umožnila majiteli domu obcházet cizinecký zákon a vědomě tolerovala jeho porušování, kontroly prováděla až po domluvě s ním. Ve spisech si navíc protiřečí. Na jednom místě píše, že o kontrolách v domě, kterých bylo kolem čtyřiceti, nevede žádné záznamy. Přesto policisté dokázali předložit seznam konkrétních údajů ke každé kontrole v okamžiku, kdy je o to po dvou letech požádalo oddělení vnitřní kontroly. Věře Prantlové navíc zamlčeli výsledky vnitřní kontroly, podle spisů totiž opravdu pochybili. |
