Pár týdnů předtím zabil opilý Zdeněk Bulawa při nebezpečné jízdě tři policisty. I zde jejich kolegové mluvili o nemožnosti zakročit proti člověku, který už předtím spáchal plných třiačtyřicet dopravních přestupků.
Jak v Sušici, tak v Českém Těšíně policie o nebezpečných úsecích ulic a o bezhlavých závodnících věděla. Stesky Sušických, že nemají radar nebo že zlatá mládež si udělala z retardéru skokanský můstek, působí buď jako vysvědčení naprosté neschopnosti, nebo cynické rezignace na smysl vlastní práce.
Stanislav Gross reaguje na kritiku své práce velkými policejními zátahy. Ministerstvo dopravy chystá bodový systém. Vršení přestupků povede ke ztrátě řidičského průkazu.
Nejnověji přišel Milan Šimonovský s radikálním návrhem: sednete za volant po požití jednoho piva a už jste zločinec. Kdyby návrh prošel, stali bychom se mezi civilizovanými zeměmi naprostou raritou.
Ve světle případů Krále a Bulawy je však radikalismus pochopitelný. Úřad chce tak strašným katastrofám poctivě zabránit. Jenže velkým koštětem mete všechno dohromady.
Normální člověk totiž může řídit bez problémů auto poté, co si dá jedno pivo - letitá praxe v USA a většině zemí západní Evropy, kde je to povoleno, to dokazuje. A má přijít o licenci k řízení ten, kdo dvanáctkrát špatně zaparkuje, když nikoho neohrozil?
A naopak - odradil by bodový systém a přísnější postih alkoholu za volantem Bulawu a Krále? Odradí je Kryštof? Odpověď je naprosto zřejmá. Systém trestů za dopravní přestupky se má změnit. Ale jinak.
Velmi přísně mají být trestáni všichni, kdo ohrožují druhé lidi, a zejména ti, kdo vědomě asociálním chováním někoho zranili nebo zabili. A dokud není zákon, tak proti těmto potenciálně nebezpečným lidem má zasahovat policie. Pro příbuzné obětí jsou totiž slova "nemáme radar, nemůžeme nic dělat" urážkou.
