Britský historik a spisovatel David Irving před sedmnácti lety v Rakousku opakovaně prohlásil, že v Osvětimi nebyly žádné plynové komory. U vídeňského soudu vinu uznal a řekl, že už změnil názor. Přesto dostal tři roky vězení. - více zde
I když byl spisovatel potrestán za své antisemitské názory uveřejněné v knihách, lze na internetu najít mnoho webových stránek v českém jazyce, které existenci plynových komor zpochybňují či přímo popírají.
Po zadání jednoduchých hesel vyhledávač najde několik desítek odkazů na weby s antisemitskými názory. Jeden z nich například zpochybňuje vyvražďování Židů v plynových komorách.
"Cyklon B byl za války používán k zabíjení vší ve švech vězeňských šatů. (...) Aby byli zabiti lidé, muselo by se použít desetkrát větší množství chemikálie. To znamená, že na konci války by musely být nalezeny ve skladištích táborů desítky tisíc plechovek s granulemi Cyklonu B. Takové množství však nikde nalezeno nebylo," píše se na webu.
Všechno uhlídat nelze, tvrdí policie
Jiné weby v češtině popisují kromě protižidovských názorů i činnost různých neonacistických skupin. Sama policie přiznává, že na tvůrce většiny takových serverů je krátká.
"Ani česká strana ani zahraniční okolí nemá žádný systém, který by viděl všechny stránky, jako to mají ve Spojených státech. Monitoring se tedy provádí znalostí problematiky," řekl iDNES šéf policejního odboru internetové kriminality Karel Kuchařík.
Pověření policisté proto podle něj znají místa, kde tyto věci dohledávat, navštěvují inkriminované stránky a diskusní fóra a jsou tak v kontaktu s neonacistickou komunitou. Policie také prověřuje veškeré impulzy a podněty od veřejnosti.
Stránky jsou registrované v zahraničí
Extremismus na internetu má podle Kuchaříka s postižitelností obecně velký problém, protože jsou stránky vytvářeny v zahraničí. "Celá oblast extremismu těží z toho, že v některých zemích není prezentace těchto názorů trestná a je brána jako svoboda projevu," uvedl policejní šéf pro IT kriminalitu.
Toho využívají hlavně organizované skupiny. "Přestože tam vkládají český obsah, který míří na naše území, tak i když požádáme o pomoc zahraničí, vstříc nám nevyjdou s odkazem, že to u nich není trestné," dodal Kuchařík.
Jeho slova potvrzuje i Ondřej Cakl z hnutí Tolerance, který monitoruje činnost českých neonacistů. "Stránky jsou nejčastěji registrované v USA, kde to není trestný čin. Policie tak bez zahraniční spolupráce nemá šanci získat informace o tvůrci stránky," řekl iDNES.
Počet neonacistických webů v češtině se oproti minulým rokům výrazně zvýšil. "Nyní už každý umí založit internetové stránky a není pro něj problém registrovat doménu v zahraničí," dodal Cakl.
Extremistické weby má omezit úmluva EU
Evropská unie se podle Kuchaříka nyní snaží nějakým způsobem znepřístupnit extremistický obsah na internetu.
"Nyní je to tak, že i když nějaká stránka porušuje naše právo, tak my proti ní nemůžeme zasáhnout. Ministerstvo vnitra proto iniciuje jednotnou evropskou úmluvu k potírání extremismu na internetu," dodal policista.
Zákon proti extremismu
V Česku je nejčastějším důvodem k obvinění trestný čin podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Za to hrozí až tři roky vězení. Pokud někdo extremistické hnutí propaguje v rámci organizované skupiny, nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků či internetu, může dostat až osm let.Popírání holokaustu je méně častým trestným činem. Kdo veřejně zpochybňuje či schvaluje nacistické nebo komunistické genocidium, může dostat až tříleté vězení. - trestní zákon čtěte zde
