Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policie by stíhala komunistického ministra vnitra Obzinu, kdyby žil

  10:16aktualizováno  11:16
Předlistopadový federální ministr vnitra Jaromír Obzina podle policie spáchal trestný čin v souvislosti s akcí Norbert. Při ní měly represivní složky komunistického ČSSR během vyhlášení branné pohotovosti izolovat lidi, kteří podle tehdejšího režimu ohrožovali vnitřní pořádek a bezpečnost státu.

Jaromír Obzina na snímku z roku 2001 | foto:  Dan Materna, MAFRA

Policie by Obzinu obvinila ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, avšak vzhledem k tomu, že v lednu 2003 zemřel, byl případ odložen. Obzinovými skutky se v souvislosti s akcí Norbert zabýval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).

Žalobci ale své definitivní stanovisko zveřejnili až nyní. "Bylo to odloženo z toho důvodu, že trestní stíhání je nepřípustné, protože prověřovaná osoba zemřela. Právní moci rozhodnutí nabylo loni v listopadu," uvedla mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová.

Akce Norbert

Represivní složky měly při vyhlášení branné pohotovosti izolovat lidi, které tehdejší režim považoval za hrozbu státu. Jaromír Obzina jako ministr vnitra vydal pro akci směrnici a později další předpis pro evidenci těchto lidí. Podle odhadů se Norbert týkal v roce 1989 asi devíti tisíc lidí.

Obzina podle mluvčí vydal v roce 1977 jako federální ministr vnitra v rámci akce Norbert směrnici "pro provádění zajištění osob ohrožujících vnitřní pořádek a bezpečnost státu". Další směrnici pro evidenci těchto lidí vydal o rok později.

"Obě tyto směrnice vydal bez zákonného oprávnění a umožnil tím sestavování a aktualizování rozsáhlých personálních seznamů československých občanů, včetně jejich kategorizace nebezpečnosti. A stanovil opatření k jejich budoucím omezením, případně zbavením osobní svobody, a tím porušil jejich práva daná i tehdejším zněním ústavy," uvedla Zenklová.

Pokud by byl Obzina nyní stíhán a odsouzen, hrozil by mu až desetiletý trest.

Akce proti nepohodlným lidem

Odhaduje se, že akce Norbert se v roce 1989 týkala asi 9 000 lidí. Norbert byl krycí název akce federálního ministerstva vnitra a označoval jeden z jeho operačně-bezpečnostních úkolů. Na seznamy lidí, které by akce Norbert postihla, se měli dostat ti, kteří svým jednáním nebo postoji mohli ohrozit obranyschopnost republiky a veřejný pořádek. Také mělo jít o lidi, kteří se opakovaně dopustili úmyslného kriminálního činu.

Jaromír Obzina

Absolvoval Ústřední politickou školu KSČ a moskevskou Vysokou školu stranickou.
Prošel řadou stranických funkcí, pracoval i pro armádu.
V březnu 1973 se stal ministrem vnitra ČSSR.V červnu 1983 byl jmenován místopředsedou vlády,
po listopadu 1989 se stáhl do pozadí. Ortodoxním komunistou zůstal až do své smrti v roce 2003.

Pamětníci hovoří o tom, že akce měla být zaměřena proti lidem nepohodlným tehdejšímu režimu. Širší výběr "nepřátelských osob" pro akci prováděli pracovníci výkonných útvarů Státní bezpečnosti (StB) a Veřejné bezpečnosti (VB).

"Nepřátelské osoby" měly být v rámci akce Norbert rozděleny do dvou skupin - jedna měla putovat do nápravně výchovných ústavů, druhou mělo čekat pracovní nasazení. Podle některých názorů se uvažovalo i o fyzické likvidaci těchto lidí.

Vznik opatření proti "nepřátelským osobám" spadá do druhé poloviny 50. a do první poloviny 60. let. V roce 1969 rozhodla Rada obrany státu o novelizaci všech předpisů. Úřady v roce 1977 dopracovaly směrnici pro provádění zajištění osob ohrožujících vnitřní pořádek a bezpečnost státu. Krycí název Norbert dostala akce poprvé v roce 1978.

Od okresního tajemníka až k ministrovi

Počátkem prosince 1989 odbor obrany ministerstva vnitra vydal pokyn ke stažení všech písemností upravujících veškerá opatření k izolaci lidí, poté byly materiály skartovány. Obzina figuroval i ve vyšetřování akce StB Asanace, jejímž cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit lidi nepohodlné režimu k emigraci.

Kvůli Asanaci byla pravomocně odsouzena řada lidí, většinou šlo o bývalé náčelníky krajských správ StB. Někteří obvinění ale v době jednání zemřeli, mezi nimi právě i Obzina. I v tomto případě čelil obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

Bývalý ministr zahájil svou politickou dráhu v roce 1947 jako okresní tajemník komunistické strany v Chrudimi. Na začátku sedmdesátých let vedl oddělení školství a vědy tehdejšího Ústředního výboru KSČ, v roce 1973 na příštích deset let stanul v čele federálního ministerstva vnitra. V letech 1973 až 1990 byl poslancem Federálního shromáždění.

Svou předlistopadovou kariéru zakončil jako místopředseda federální vlády v prosinci 1989, ve vládě byl pověřen vedením ministerstva vnitra a později komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Autoři: ,


Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V ulici Březhradská v Hradci Králové havarovala s felicií 25letá žena....
Řidička nabourané felicie nadýchala tři promile, vezla tříletého syna

V Hradci Králové najela se Škodou Felicia do příkopu pětadvacetiletá řidička, která nadýchala 3,07 promile alkoholu. Až později policie zjistila, že na zadním...  celý článek

Střet osobního auta a vlaku na Znojemsku má tragické následky. Na místě zemřeli...
Dva dospělí zemřeli po střetu auta s vlakem, dívka bojuje o život

Tragická nehoda zastavila odpoledne provoz na trati v obci Olbramkostel na Znojemsku. Dva dospělí pasažéři z osobního auta, které vjelo před vlak, zemřeli na...  celý článek

Ilustrační foto.
Nahlížel nám do vozu, vysvětlil policista u soudu, proč zadrželi studenta

Výpověďmi svědků pokračovalo v pátek u Obvodního soudu pro Prahu 2 líčení kvůli fackám, které měl údajně dostat student loni na policejní služebně v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.