Policie a tajné služby nepustily na jednání EU desítky podezřelých

Desítky podezřelých lidí uvázly v bezpečnostní síti obepnuté kolem jednání Evropské unie, která se od ledna konají v České republice. Mezi lidmi, kteří na doporučení policie a tajných služeb nedostali akreditace, byli státní úředníci, číšníci i novináři. BIS narazila i na tři žadatele, kteří představovali "vážné riziko".

Bezpečnostní kamera | foto: Profimedia.cz

Každý, kdo se chce dostat na některé jednání představitelů EU, musí několik dní před konkrétní akcí odevzdat své osobní údaje i s fotografií a požádat o takzvanou akreditaci, kterou vydává Úřad vlády. Ten pak informace odešle policii a tajným službám, které žadatele zkontrolují ve svých databázích. Opatření se týkají úředníků, ale i číšníků a hostesek, již na akcích pracují.

Nejméně tři žadatelé o akreditaci představovali vážné riziko - právě tolik lidí nedoporučila Bezpečnostní informační služba. "Informace se týkaly oblastí, které nám ze zákona přísluší, tedy převážně špionáž, terorismus nebo třeba organizovaný zločin," řekl iDNES.cz mluvčí tajné služby Jan Šubert. Další tajná služba, civilní rozvědka, nechtěla žádné konkrétní informace k akreditacím poskytnout.

Podezřelí lidé byli zřejmě i mezi novináři. Například na citlivé jednání ministrů vnitra a spravedlnosti, které se před několika týdny konalo v pražském Kongresovém centru, se nejdříve registrovalo 723 novinářů. Nakonec jich na akci dorazilo jen 140 - a čtrnáct z nich akreditaci nedostalo. "Podrobné důvody, proč byli odmítnuti, zdroje s ohledem na bezpečnost neuvádějí," řekl iDNES.cz mluvčí vlády pro předsednictví EU Jiří F. Potužník.

Před špiony varoval dopředu

Odborníci už před začátkem roku varovali, že v době předsednictví se Česko stane cílem špionů. Jako příklad uváděli lidi z cateringových firem nebo novináře. "Tajná služba může vyslat zpravodajce pod jakýmkoli krytím. Může přijet jako novinář, obchodník, ale nejspíše jako obyčejný turista," řekl bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák.  Podle něj nejvíc pozornost špionů přitahují oficiální jednání i neformální schůzky politiků, kteří budou jednat o hospodářství nebo bezpečnosti Unie. Podle Randáka by špiony mohl zajímat například postoj EU k Rusku nebo Iráku. - čtěte zde Zahraniční špioni se kvůli předsednictví EU zaměří na Česko

Neprošlo devadesát pomocníků a organizátorů

Zatím se kvůli akcím EU v Česku prověřovalo 3 100 lidí, hned 2 400 jich bylo najato na pomoc při jednáních; jen firmy zajišťující občerstvení vyslaly celkem 1 100 osob. Zbývajících sedm set tvořili organizátoři, tedy úředníci, ale také řidiči, hasiči nebo záchranáři.

Čísla se mění

Vzhledem k tomu, že v rámci českého předsednictví žádají o akreditaci stále noví lidé, mění se i čísla prověřených. Do 11. února BIS zkontrolovala 11 tisíc žadatelů a u pěti z nich nedoporučila, aby se účastnili akcí Evropské unie. Policie i tajné služby přitom dostávají stále nové žádosti.

"Na doporučení bezpečnostních složek odmítlo předsednictví akreditovat devadesát lidí. Sedmdesát z nich patřilo k dodavatelům, přičemž plná polovina právě ke cateringovým firmám," řekl Potužník. Mezi dvacítkou zbývajících lidí, kteří nedostali akreditaci, byli převážně státní zaměstnanci.

Konkrétní důvody, proč uvedených devět desítek lidí na akce EU nesmělo, nechce nikdo sdělit. Teoreticky mohli mít například starší záznam dokazující kriminální minulost, vyloučit ale nelze ani kontakty na podezřelé cizince.

Někdo napíše špatně číslo, další nejsou v registru

Kromě lidí s bezpečnostními problémy se ale na akce EU nedostalo dalších 170 lidí, kteří do žádosti o akreditaci špatně uvedli číslo občanského průkazu nebo svá osobní data. "Policie s vládní sekcí pro předsednictví pracují na nápravě," podotkl Potužník.

Podle informací iDNES.cz se u některých z těchto žadatelů při kontrole zjistilo, že nejsou v centrálním registru obyvatel, který shromažďuje údaje o všech lidech v republice. Chybu zavinily zmatky při vydávání nových občanských průkazů. 

Odmítnutý se nedozví, proč neprošel

Celý systém akreditací na akce EU je vymyšlen tak, aby z něj šlo zjistit co nejméně. Úřad vlády, který o akreditacích rozhoduje, odešle policii pouze seznam osobních údajů a zpět dostane stejný seznam s doporučením akreditaci vydat, nebo zamítnout. Ani vládní úředníci tak nevědí, co tajná služba nebo policejní složka ví na konkrétní osobu.